Jutový filc - zahradní bandáž 0,15 x 4 m

Popis a použití:

Charakteristickým znakem sloupovitých (kolumnárních) ovocných stromů je jejich štíhlý tvar, který umožňuje oproti klasickým stromkům mechanizaci sklizně a malé nároky na prostor. Tyto ovocné stromky lze vedle sebe vysazovat na vzdálenost 50 cm (jabloně), 60-80 cm (třešně, slivoně, hrušně, meruňky a ostatní). Aby bylo dosaženo maximální sloupcové formy, je třeba tyto stromky zaštipovat a to i během vegetace. Plody rostou pouze na první části větve - stromek tedy nevysilujeme zbytečným růstem větví, ale včas zastřihujeme, aby nám stromek košatěl.  Nevyhovující obrost se buď zakracuje na jedno až dvouočkové čípky  (cca 15-20cm) nebo se odstraňuje úplně (NEPLATÍ pro jabloně!). Jabloně se nemusí formovat vůbec. Jsou vyšlechtěny geneticky a mají samy o sobě přirozený sloupovitý růst. Platí čím více terminálů, tím více úrody. Jabloně kvetou a plodí přímo na terminálu a můžeme je tedy nechat přirozeně větvit, ostatní druhy plodí na postranních větvičkách a to převážně pouze na prvních cca 20cm, z tohoto důvodu delší výhony zakracujeme na tuto délku. Pokud stromky vyrostou do nežádoucí výšky, může se zakrátit horní terminál. Pak je ale nutno počítat s tím, že se vrcholová část následně rozvětví a stromek si vytvoří vrchol nový. Špičky sloupových stromků mohou pomrznout, stromek si ale brzy vyžene vrchol nový. Pro vyšší výnos plodů je cílem vytvořit topolovitou korunu s větším počtem větviček. Četnost větvení je závislá i na odrůdě. Sloupovité ovocné stromky mají oproti stromkům klasickým i tu výhodu, že plodí již v druhém roce po výsadbě (jabloně) a třetím rokem ostatní druhy. Vzhledem k této vysoké plodnosti jsou však náročnější na kořenovou i listovou výživu.