Katalog
NA PÁLENKY A DŽEMY

DOPORUČUJEME

MINI KIWI

SKVĚLÁ NA KOLÁČ

NÁZVOSLOVÍ A PŘEHLED DODÁVANÝCH TVARŮ ROSTLIN

 

PROČ JE VHODNĚJŠÍ PODZIMNÍ VÝSADBA NEŽ TA JARNÍ?

NA PODZIM JE PŮDA PROHŘÁTÁ A PO ZALITÍ JIŽ NEVYSYCHÁ, STROMEK SI DO JARA PĚKNĚ SEDNE A VYPUSTÍ KOŘÍNKY. MÁ TAK OPROTI JARNÍ VÝSADBĚ VELKÝ NÁSKOK A NEMUSÍ SE TOLIK ZAKRACOVAT (viz. návod na výsadbu)

PROSTOKOŘENNÉ STROMKY A KEŘE

se začínají vyorávat dle odrůd nejdříve od 15. Října - drobné ovoce, jabloně, hrušně a postupně další. Nejpozději se pak po 25. Říjnu vyorávají broskve, nektarinky. Mandle a ořešáky, se vyrývají až začátkem Listopadu, aby bylo dřevo dostatečně vyzrálé. Tyto agronomické lhůty se řídí zákonem a nelze je nijak urychlit. Nejvhodnější doba pro výsadbu je druhá polovina Října a Listopad nebo do zámrazu půdy. 

REZERVUJTE SI SVÉ STROMKY VČAS, KAŽDÉ ODRŮDY JE OMEZENÝ POČET KUSŮ 

_____________________________________________________________________________

 

PIKTOGRAMY:

       

OZNAČENÍ PRO PROSTOKOŘENNÉ SAZENICE, STROMKY, KEŘE Takové rostliny lze sázet na jaře v období BŘEZEN až DUBEN a na podzim je nevhodnější doba výsadby druhá polovina ŘÍJNA a LISTOPAD nebo až do zámrazu půdy. Mrazíky ani sněžení, výsadbě nijak nebrání.

co znamená IN VITRO (ve skle)?

JEDNÁ SE O ROSTLINY VYPĚSTOVANÉ NEJMODERNĚJŠÍ TECHNOLOGIÍ IN-VITRO (ve skle), TEDY Z BUNĚK V LABORATOŘÍCH,  JSOU TO KVALITNÍ  A PROFESIONÁLNÍ VÝPĚSTKY, KTERÉ JSOU GENETICKY ZDRAVÉ, NEPŘENÁŠEJÍ SI CHOROBY Z MATEČNICE TAK JAKO PŘI MNOŽENÍ ŘÍZKOVÁNÍM NEBO ROUBOVÁNÍM, MAJÍ VELICE RYCHLÝ RŮST, BRZKÉ KVĚTENSTVÍ (rostliny okrasné) A VYSOKOU A BRZKOU PLODNOST (rostliny s plodem).

ROSTLINY OZNAČENÉ VČELKOU JSOU MEDONOSNÉ

Takové rostliny jsou dobré nejenom pro včelaře, ale jsou prospěšné pro jakoukoliv zahradu. Medonosné rostliny lákají včelky na naší zahrádku a ty nám pak opylují květy po celé zahradě.

                                                                   

OZNAČENÍ PRO ROSTLINY V KONTEJNERU Takové rostliny mají kořenový bal a lze sázet po celé vegetační období, až do zámrazu půdy. U rostliny je dále uvedena také velikost kontejneru, která zpravidla určuje velikost a stáří rostliny. O velikostech kontejneru se dočtete v článku níže.

OZNAČENÍ PRO CIBULOVINY Jedná se o holé cibule a hlízy, které vysazujeme stejně jako prostokořenné stromky v brzkém jarním nebo pozdním podzimním období.

 

 

VYORÁVÁNÍ PROSTOKOŘENNÝCH STROMKŮ A DOBA VÝSADBY:

PODZIMNÍ PRODEJ A VÝSADBA:

PROSTOKOŘENNÉ STROMKY SE ZAČÍNAJÍ DLE ODRŮD POSTUPNĚ VYORÁVAT OD 15.ŘÍJNA, NEJPOZDĚJI SE VYORÁVAJÍ BROSKVONĚ, NEKTARINKY, MANDLONĚ A OŘEŠÁKY A TO AŽ PO 25. ŘÍJNU, ABY BYLO DŘEVO DOSTATEČNĚ VYZRÁLÉ! POKUD VAŠE OBJEDNÁVKA OBSAHUJE TAKOVÝ STROMEK, NELZE JI TEDY ODESLAT DŘÍVE. DROBNÉ OVOCE SE ZAČÍNÁ VYORÁVAT JIŽ 12.ŘÍJNA. TYTO AGRONOMICKÉ LHŮTY SE ŘÍDÍ ZÁKONEM A NELZE JE NIJAK URYCHLIT! SÁZÍME DO ZÁMRAZU PŮDY.

EXPEDICE PROBÍHÁ V MĚSÍCH ŘÍJEN - PROSINEC DLE POČASÍ

JARNÍ PRODEJ A VÝSADBA:

PROSTOKOŘENNÉ STROMKY SE ZAČÍNAJÍ VYORÁVAT V PRŮBĚHU BŘEZNA DLE POČASÍ I POZDĚJI. VÝSADBU PROVÁDÍME  OD BŘEZNA DO KONCE DUBNA KDY JE NEJVHODNĚJŠÍ DOBA. ZASAZENÉ STROMKY JE POTŘEBA U VÝSADBY DOSTATEČNĚ ZALÉVAT A NEZAPOMENOUT ZASTŘIHNOUT. 

EXPEDICE PROBÍHÁ OD BŘEZNA DO KONCE DUBNA

 

KONTEINEROVANÉ STROMKY VYSAZUJEME PO CELÝ ROK (MIMO OBDOBÍ, KDY JE PŮDA PROMRZLÁ).

 

NÁZVOSLOVÍ - TVARY STROMKŮ:

 

 

CO ZNAMENÁ UVEDENÁ DOSTUPNOST?

SKLADEM takové zboží je možné expedovat ihned, pukud není v poznámce uvedeno jinak (například rostliny v zimních měsících nezasíláme)

SKLADEM - EXP BŘEZEN/DUBEN jedná se o prostokořenné rostliny, které je možné zaslat a vysadit pouze v uvedených měsích.

SKLADEM - EXPEDICE OD tyto rostliny bude možné expedovat až v průběhu měsíce, který je v dostupnosti uveden 

IHNED K ODESLÁNÍ jedná se o průmyslové zboží (hnojiva, květináče atp.) které je možné odeslat kdykoliv, pokud jsou objednané bez rostlin.

NA OBJEDNÁVKU 3 - 5 dní jedná se zboží z externích skladů, kdy doba naskladnění trvá uvedený počet dnů.

___________________________________________________________________________

JAKÁ JE VELIKOST ROSTLIN?

Velikost se u většiny rostlin  uvádí pouze velikostí kontejneru, jelikož se velikost rostlin v průběhu roku neustále mění. Z jara jsou některé druhy rostlin úplně sestříhány (např komule, hortenzie a další) ale ke konci roku mívají 50-80cm, dále se většina rostlin několikrát sestříhává v průběhu roku kvůli zapěstování a rozvětvení. Je tedy možné že jeden den mají ty samé rostliny výšku např. 60cm a po sestříhání pouze 30cm. Rostliny v kontejneru P9 jsou z kraje jara většinou mladé a malé sazenice, kdežto na konci roku to jsou již silné rostliny výšky 20-40cm (dle druhu). Z těchto důvodů se tedy uvádí pouze velikost kontejneru, který určuje stáří a sílu rostliny - viz článek níže. (velikost kontejneru v závislosti na stáří rostliny neplatí u některých speciálních rostlin, jako jsou například DŘEVITÉ PIVONĚ, které se sice dodávají ve větších kontejnerech, ale jejich kořen je ve speciálním pouzdře a teprve bude kořenit) Dotazy na velikosti konkrétních rostlin Vám rádi zodpovíme.

 

VELIKOST MALIN a OSTRUŽIN DLE KONTEJNERU

   

 

          Japonské azalky                                                Velkokvěté azalky

   

 

                            Pierisy

   

 

 

___________________________________________________________________________

NÁZVOSLOVÍ:

 

NÁZVOSLOVÍ:

KONTEJNER P9 - Rostlina je v kontejneru 9x9x9cm - z jara se většinou jedná o menší nebo mladé sazenice, koncem roku to již bývají většinou silné prokořenělé rostliny. Rostliny se ale množí a přesazují i v průběhu roku, může se tedy stát, že i v létě bude v kontejneru P9 pouze malá sazenice! Kontejnerované rostliny lze sázet a zasílat po celý rok (nelze sázet pouze v případě, že je půda zamrzlá)

KONTEJNER 0,5litru, 1litr, 1,5litru, 2litry, 3litry, 5litrů  - Rostlina je dodávána v kontejneru viz uvedený objem, velikost rostliny se odvíjí od velikosti kontejneru. Například v kontejneru 2litry již bývají větší keře stáří 3roky (neplatí pro cibuloviny a pivoňky).

PROSTOKOŘENNÉ - Prostokořenný ovocný stromek či keř je ve školkách vyorán a má holé kořeny bez balu. Takové rostliny je možné zasílat pouze v době jejich vegetačního klidu (březen - duben a říjen - listopad) Prostokořenné stromky a keře zasíláme v pytli s mokrými pilinami, takto ošetřené vydrží bez problémů 3 týdny. Nemusíte mít tedy obavu, že by kořeny cestou zaschly nebo že musíte rostliny ihned po rozbalení zásilky vsadit.

BALENÉ - Jedná se o prostokořenné rostliny balené přímo od pěstitele, kořenový systém je zapakován ve vaku s mokrým substrátem, dále je celá rostliny zabalena v igelitovém pytli a zpravidla opatřena etiketou s obrázkem a popisem.

 

Barevnost obrázků se může lišit dle nastavení vaší obrazovky, některé obrázky mohou být pouze ilustrativní. 

 

POSTUP PO OBDRŽENÍ ZÁSILKY

 

JAK POSTUPOVAT PŘI OBDRŽENÍ ZÁSILKY S ROSTLINAMI

Krabici opatrně rozbalujeme, aby nedošlo k poškození rostlin. Jednotlivé krabice mohou být zajištěny hřebíky – POZOR NA PORANĚNÍ. Rostliny mohou být nad sebou v několika patrech a u dvojitého balíků budou v obou částech. Rostliny vybalujeme velice opatrně, některé jsou křehké a může dojít k poškození. Z rostlin odstraníme kartony (letáky) a igelitové sáčky. Po vybalení celé zásilky zkontrolujeme, zda bylo vše dodáno a nedošlo při přepravě k poškození. Pokud je něco v nepořádku, ihned se na nás obraťte. Olistěné rostliny po vybalení v žádném případě nedáváme hned na přímé sluníčko, ale necháme je minimálně  2-3 dny aklimatizovat ve stínu či polostínu. Rostliny s jarním dodáním nezapomínáme chránit před jarními mrazíky. Rostliny dostatečně zalijeme a postupujeme dle návodu níže.


 

Kontejnerované rostliny:

Po vybalení je důkladně zalijeme v případě, že je to třeba. Pokud se jedná o menší mladé sazenice, můžeme je ponechat v kontejneru, dokud nezesílí. Větší  prokořenělé  rostliny můžeme přesadit do většího kontejneru nebo rostlinu vsadíme do volné půdy. Do předem vyhloubené jámy (rozměry jámy přesahují minimálně o 10cm kořenový bal)  přidáme kvalitní zeminu a nalijeme vodu, poté kořenový bal důkladně zahrneme a zeminu ušlapeme tak, aby vznikla mírná miskovitá prohlubeň, ve které se bude při zálivce držet  voda a znovu zalijeme.  Kontejnerované rostliny můžeme vsadit kdykoliv od jara až do podzimu, v letních měsících dodržujeme pravidelnou zálivku.
 

Prostokořenné či balené stromky:

Prostokořenné stromky vysazujeme nejlépe na podzim od konce října, po celý listopad až do prvního zamrznutí půdy, na jaře je pak možné vysazovat po rozmrznutí půdy až do začátku května. U prostokořenných stromků a keřů udržujeme kořenový bal do doby vsazení ve vlhku, nenecháváme však dlouhodobě namočené – hrozí uhnití kořenů. Před vsazením kořeny namočíme na 2-24hodin do vody, poté konečky kořenů zakrátíme (oživíme). Do předem vyhloubené jámy (rozměry jámy přesahují minimálně o 10cm kořenový bal)  přidáme kvalitní zeminu a nalijeme vodu, poté stromek důkladně zahrneme a zeminu ušlapeme tak, aby vznikla mírná miskovitá prohlubeň, ve které se bude při zálivce držet  voda a znovu zalijeme.  Pokud se jedná o roubovaný stromek, musí roub zůstat 3-5cm na zemí, jinak by stromek takzvaně zpravokořenil a ztratil by vlastnosti podnože. Stromek zajistíme nejlépe kůlkem proti vyvrácení. Pokud se jedná o již rozvětvený stromek, větve zakrátíme až na 1/3 délky nebo na cca 3 očka (pupeny). Zakrátíme cca 2cm za pupenem, pokud zakrátíme u pupenu, který směřuje dovnitř koruny, větev, která následně vyroste, bude směřovat dovnitř koruny. Většinou spíše zakracujeme u pupenu, který směřuje směrem ven, abychom korunu zbytečně nezavětvovali. Jednu větev necháme jako hlavní terminál, na kterém se následně vytvoří další patro koruny. Hlavní terminál zakrátíme ve výšce, kde chceme, aby se vytvořilo další patro, jenž se začne tvořit cca 5 oček pod zastřižením. Velikost zakrácené koruny by měla více méně odpovídat velikosti kořenového systému. Stromek se pak mnohem snáze ujme. Pokud stromek sázíme v jarní sezoně, je nutné jej až do podzimu pravidelně zalévat, jinak v letním suchém počasí uhyne.

Pokud se jedná o tvar špičák, tedy nerozvětvený stromek, ve formě prutu, zakrátíme jej v takové výšce, kde požadujeme korunu. Můžeme si tak sami určit, zda chceme zákrsek, čtvrtkmen či polokmen. Koruna se začne tvořit cca 5 oček pod zastřižením. Pokud se jedná o tvar rozvětvený špičák, jako korunu ponecháme požadované větvičky a všechny ostatní spodní větvičky odstříhneme.

V případě mrazivého počasí  a nemožnosti výsadby, stromky ponechte v chladné místnosti  s obalem, kterým byly opatřeny a nezapoměňte udržovat vlhké, né přemokřené ani namočené v nádobě. Mohlo by dojít k uhnití kořenů. Možné  zasypat kořeny stromků i ve venkovních prostorách než dojde k výsadbě. Nezapomenout zalít.
 

Sloupové stromky:

Charakteristickým znakem sloupovitých (kolumnárních) ovocných stromů je jejich štíhlý tvar, který umožňuje oproti klasickým stromkům mechanizaci sklizně a malé nároky na prostor. Tyto ovocné stromky lze vedle sebe vysazovat na vzdálenost 50 cm (jabloně), 60-80 cm (třešně, slivoně, hrušně, meruňky a ostatní). Aby bylo dosaženo maximální sloupcové formy, je třeba tyto stromky zaštipovat a to i během vegetace na jaře. Nevyhovující obrost se buď zakracuje na jedno až dvouočkové čípky  (cca 15-20cm) nebo se odstraňuje úplně (neplatí pro jabloně, ty neupravujeme vůbec!). Pokud stromky vyrostou do nežádoucí výšky, může se zakrátit horní terminál. Pak je ale nutno počítat s tím, že se vrcholová část následně rozvětví. Větvení stromku je možné ponechat v přirozeném růstu. Vytvoří se tak topolovitá koruna s větším počtem větviček. Četnost větvení je závislá i na odrůdě. Sloupovité ovocné stromky mají oproti stromkům klasickým i tu výhodu, že plodí již v druhém roce po výsadbě. Vzhledem k této vysoké plodnosti jsou však náročnější na kořenovou i listovou výživu. Při obdržení namočíme na  2 – 24 hodin do vody né déle a sázíme do předem připravené jámy a přidáme kvalitní zahradní zeminu.

 

Cibuloviny:

Cibuloviny po obdržení ihned vybalíme a dáme do suché místnosti aby nedošlo k tvorbě plísně. Je možné ihned zasadit do květináče nebo do volné půdy. V květináči je lze sázet blíže k sobě než na zahradě, takže mezi nimi udržujte vzdálenost menší než průměr cibulky. Na cibulky nasypte vrstvu substrátu a pevně ho stlačte. Důležitým krokem je cibulky vydatně zalít, aby mohly dobře zakořenit. Nebojte, nadbytečná voda vyteče otvory na dně květináče.

 

V případě dalších dotazů a rad se na nás neváhejte obrátit!
 

 

PODNOŽE

ŽLUTĚ vyznačené podnože jsou u nás nejčastěji používané. Ovocné stromky prodáváme jako tvary rozvětvené, nerozvětvené, Zákrsky a Čtvrtkmeny,Špičáky.

JABLONĚ:

 M-27  - štěpují se na ně bujně a velmi bujně rostoucí odrůdy, jsou vhodné pro výsadby štíhlých vřeten, nebo ovocných stromků pěstovaných v nádobách – ZAKRSLE ROSTOUCÍ

M-2  - Roste bujně, dobře kotví v půdě a snese i zamokřené půdy. Použití spíše na slabě rostoucí odrůdy.

M-4  - růst středně bujný až bujný, asi o 20% méně než na semenáči, poměrně dobře kotví v půdě, i když dosti mělce. Vhodná pro slaběji vzrůstné odrůdy. Nepotřebuje oporu.

M-7  - nenáročná na půdní podmínky, dobře koření, nevyžaduje oporu  - STŘEDNĚ ROSTOUCÍ

M-9  – středně náchylná na padlí, vyžaduje kvalitní půdy, odrůdy na ní brzy vstupují do plodnosti, potřebuje oporu – SLABĚ ROSTOUCÍ, brzy plodí a dosahuje nejvyšší výnosy

M-26je odolná vlnatce a mrazu, snáší i horší půdní podmínky, ovoce na ní dozrává o několik dnů později, lépe vybarvuje, oporu vyžaduje jen v prvních letech – SLABĚ ROSTOUCÍ. Je odolná mrazu.

MM106 vhodná i do písčitých půd, vhodná pro slabě rostoucí odrůdy, nevyžaduje oporu, brzký nástup do plodnosti  - STŘEDNĚ ROSTOUCÍ, odolná mrazu

MM111  - virus free – SLABĚ AŽ SILNĚ ROSTOUCÍ

J-OH-A – pochází z České republiky, středně náchylná, vyžaduje kvalitní půdy, odrůdy na ní vstupují brzy do plodnosti  - SLABĚ ROSTOUCÍ

A 2 nenáročná na půdní podmínky, dobře kotví v půdě, nevyžaduje oporu, je odolná k mrazu, stromky rostou velmi bujně  - BUJNĚ ROSTOUCÍ

P14 - pochází z Polska, slabě rostoucí podnož, růst o něco bujnější než M26, snáší i horší půdní podmínky, ovoce lépe vybarvuje, náchylnost na strupovitost nízká, podnož vhodná do všech oblastí

JABLOŇOVÝ SEMENÁČ - podnož roste bujně, je velmi odolná mrazu, vhodná do vlhčích i těžších půd

 

_______________________________________________________________________________________________

HRUŠNĚ:

KDOULOŇ  MA  - odolná chorobám, vyžaduje středně kvalitní až kvalitnější půdy, dobře a bohatě plodí, vyžaduje oporu  - SLABĚ ROSTOUCÍ

PODNOŽ  KDOULOŇ není náchylná na nádorovitost kořenů, je nejvíce mrazuodolná ze všech typů kdouloní, není citlivá na sucho, dobře a bohatě plodí – SLABĚ ROSTOUCÍ

HRUŠKOVÝ SEMENÁČ - KAVKAZSKÁ  - není náchylná k chorobám, mrazuodolná, snáší i horší půdní podmínky, dlouhověké, nevyžaduje oporu  -  BUJNĚ ROSTOUCÍ, plodnost ve 3. - 4. roce

_____________________________________________________________________________________________

TŘEŠNĚ a VIŠNĚ:

P-TU -1, P-TU-2 , P-TU-3  - zvané ptáčnice, jsou vhodné pro pěstování v klasických vyšších tvarech – BUJNĚ ROSTOUCÍ

COLTodolná proti mrazu, brzká plodnost – SLABĚ AŽ STŘEDNĚ BUJNĚ ROSTOUCÍ

P-HL-Aodrůdy na ni rostou až 3O až 4O% slaběji, nástup do plodnosti je rychlejší a plodnost větší, vhodná pro pěstování  na nízkých tvarech

P-HL-B roste o něco bujněji než předchozí, je náročnější na agrotechniku a citlivá na používání herbicidů

P-HL-Croste nejslaběji asi o 70-80%

GISELA 5 vyniká velmi vysokou mrazuodolností, stromky plodí již druhým rokem, pro nízké tvary a sloupovité pěstování

GISELA 6 - Německá podnož, roste asi o 40% méně než semenné podnože, do plodnosti vstupuje ranně, stromy jsou velice plodné, nepotřebují oporu

MAHALEBKAvhodné do drsných podmínek, snese suché i kamenité půdy, brzy plodí

MH-KL-1 - jedná se o selekci mahalebky, vyniká dobrým zdravotním stavem, dobrá do lehkých půd, dobře snáší i těžké zamokřené půdy

______________________________________________________________________________________________

SLIVONĚ:

ST. JULIEN A – anglická podnož, jedná se o slivoňovou podnož, je nejrozšiřenější z vegetativních, roste středně asi o 30 až 35 % méně než myrobalán. Vhodná do dobrých půd s dostatečnou zásobou vody.

MY-KL-A – MYROBALÁN  červenolistý myrobalán slovenského původu, roste o 30 % méně než semenáč My, podrůstá méně než běžný myrobalán, snese i těžší a zamokřené půdy

MY-BO-1 myrobalán slovenského původu, roste velmi silně, vhodný do suchých půd, snáší alkalické půdy. Dobře kotví v půdě. Pozdě ukončuje vegetaci, vhodný pro velmi plodné odrůdy, později nastupuje do plodnosti

KRYMSK 1 – mezidruhový kříženec z Ruska, pro Evropu je licenčně množena z meristému v Holandsku. Roste slabě, asi o 40 % slabě ji než St. Julien A, velice brzy a hodně plodí a nezmenšuje plody. Hodí se i do zamokřených půd. Dobře kotví v půdě, tvoří bohatý kořenový systém.

RYNGLE ZELENÁroste středně silně, hodí se i do těžkých a vlhkých půd

WAGENHEIMOVAroste středně bujně, asi o 30 až 40 % méně než myrobalán, mělce koření, vyžaduje úrodné půdy, nevhodný do suchých lehkých půd, nepodrůstá, podporuje časný nástup do plodnosti

MONTCLARE - broskvoňový semenáč. Podnož pro švestku, broskev a meruňku. Méně vzrůstná. Velmi úrodná, vhodná do kamenitých půd.

______________________________________________________________________________________________-

MERUŇKY:

MERUŇKOVÝ SEMENÁČ( M-VA, MLE, MHLC) – používají se do nejkvalitnějších středně těžkých , propustných půd

MYROBALÁN ( MY-KL-A, MYBO1, MYKOA,) – volíme  pokud máme půdu těžší, nebo sušší

SLIVOŇOVÉ  PODNOŽE  ( St. JULIEN A, WANGENHEIMOVA ) – používá se v těžších, vlhkých půdách, jejich vzrůstnost je menší a jsou vhodné i pro nižší kmenné tvary

RYNGLE ZELENÁ - do těžkých a vlhkých půd

__________________________________________________________________________________________

BROSKVONĚ  a NEKTARINKY:

MÉNĚ VZRŮSTNÉ: SAINT JULIEN A  ( slaběji vzrůstná, do těžších půd)

BROSKVONĚ: ( B-VA ) broskvoňové semenáče, používáme do půd s nižším obsahem vápníku a dobře zásobené vláhou

BROSKVOMANDLONĚ( BM-VA- ) jedná se o mezidruhové křížence broskvoní a mandloní, vhodné do sušších půd s vyšším obsahem vápníku

MANDLONĚ( MN-VA-1, MN-VS-1 ) – vhodné do sušších půd i s vyšším obsahem vápníku

MONTCLAR  - snáší vápenitou půdu

RAKONIEWICKÁ - typ broskvové semenáče, odolná proti kadeřavosti, roste silněji

 

NÁVODY NA PĚSTOVÁNÍ

 

PĚSTOVÁNÍ OVOCNÝCH KEŘŮ A STROMŮ

Borůvky

Pro úspěšné pěstování borůvek s vysokou úrodností je rozhodující dostatek vláhy a kyselá půda. Sazenice sázíme do jámy o rozměrech cca 0,5 x 0,5 x 0,5m a zahrneme rašelinou, případně směsí rašeliny s kvalitně uleželým hnojem či kompostem. Druhým rokem po výsadbě začneme borůvky přihnojovat speciálními hnojivy na borůvky nebo hnojivy na kyselomilné rostliny. Je dobré jednou ročně přihrnout k borůvkám čerstvou rašelinu, protože kořeny borůvek se rozprostírají hned pod povrchem zeminy (zabráníme tím rychlému vysychání  kořenového balu  během vedra v létě tak i za mrazivých zimních dnů). Starším rostlinám odstraňujeme pouze proschlé větve. Borůvky lze pěstovat s úspěchem i v nádobách ve směsi rašeliny a písku.

 

Brusinky

Brusinkám se dobře daří na vlhkých rašelinných místech v polostínu. Sluneční úpal s nedostatkem vláhy nesnášejí! Sazenice sázíme do jamky o rozměru 0,3x0,3x0,3m a zahrneme rašelinou. Brusinky spolehlivě rostou, plodí i bez hnojení při dodržení výše uvedených podmínek. Pokud je třeba, přihnojujeme jednou za vegetační období kombinovaným hnojivem bez obsahu vápna. Pozor na přehnojení – rostlina může uhynout!

 

Kamčatský zimolez

Jedná se o zcela nenáročnou samosprašnou rostlinu. Lepší pěstební výsledky však docílíme při výsadbě více rostlin. Zimolez vysazujeme do klasického zahradnického substrátu. Tvorbu plodů podpoříme přihnojením v předjaří Cereritem nebo Hydrokomplexem.  Po čtyřech letech je dobré rostlinu zmladit odstraněním starých větví. Zimolez kamčatský kvete již během dubna a plody dozrávají v průběhu května. Růst rostliny je ukončen během července, kdy začnou zasychat a opadávat listy.

 

Muchovník

Jedná se o samosprašný nenáročný keř dorůstající dle odrůdy do 2-4m výšky. Je silně mrazuvzdorný (až – 40 C) a to i v době květu v dubnu, kdy snese i 5ti stupňové přímrazky. Plodí třetím rokem po výsadbě po dobu následujících 40ti a 50ti let. Při výsadbě bude muchovník vděčný za přimíchání kompostu do sázecí zeminy a kvalitní zálivku. Prvním rokem po výsadbě se výhony zkracují na 1/3 délky. Plody se sklízí v červnu a sklizeň je postupná.

 

Mandloně

Mandloně jsou náročné na teplé a slunné stanoviště a vyžadují chráněnou polohu. V mrazových kotlinách a vyšších nadmořských výškách mohou vymrzat. Mají rádi teplou, hluboce propustnou a středně těžkou půdu, která je dobře zásobená živinami. Zcela nevhodné jsou těžké a zamokřené půdy. Stromy vysazujeme na jaře, upravíme korunku na 4-5 kosterních větví a terminál zakrátíme na 3-5 pupenů. Letním řezem odstraníme nadbytečné zahušťující výhony a zakrátíme na 50 cm. Podpoří se tak tvorba bočního obrostu.

 

Ořešák

Jedná se o strom mohutného vzrůstu, neboť  dorůstá až do výšky 45 m. Rovněž kořen dosahuje do značné hloubky v zemi. S tím je třeba počítat a nesázet do malých zahrádek. Ořešák má rád slunné stanoviště a ideální je pro něj sušší, polopropustná půda bohatá na vápník. Roste i v polohách nad 600 m n.m. neprospívá však v mrazových kotlinách. Řez není prakticky nutný, koruna je dostatečně vzdušná.

 

Mišpule

Menší samosprašný strom se doporučuje vysadit hlouběji, aby místo roubování bylo nejméně 10-20 cm pod zemí. Prostokořenný stromek vysazujeme od podzimu až do jara, než naraší pupeny. Kořeny nesmí zaschnout. Před sázením je dobré je namočit do nádoby s vodou , aby se napily. Mišpule nemají žádné zvláštní nároky na péči a na hnojení. Jsou odolné proti nízkým teplotám a dobře snáší i velké mrazy. Jsou nenáročné na půdu, ale nejlépe se jim daří na teplém slunečném místě v živné, vápnité půdě. Snáší však i dobře polostín a těžší chladnější půdy.

 

Moruše

Moruše je dlouhověký strom mohutného vzrůstu a vyznačuje se vysokou regenerační schopností, odolností proti škůdcům a chorobám, vysokou mrazuvzdorností a nepotřebuje chemickou ochranu. Moruši se nejlépe daří v teplých nížinách a nemá zvláštní nároky na půdu, neboť její kořeny prorůstají hluboko do země. Nesnáší však zamokření a studené stanoviště.Půdu pod moruší je vhodné zatravnit, aby spadané plody zůstaly čisté.

 

Kdouloň

Vyžaduje chráněné a teplé místo s mírně vlhkou půdou, bohatou na živiny. Stromky je nejlépe vysazovat na podzim na vzdálenost 4-5 m. V prvních letech po výsadbě je nutný tzv. výchovný řez pro založení koruny. Později stačí pouze prosvětlování koruny. Vzhledem k tomu, že kdouloň kvete a plodí na koncích větví, výhony se nedoporučuje zakracovat. Na podzim je vhodné ke kořenům přihrnout zeminu nebo zakrýt organickým materiálem, protože kdouloň poměrně mělce koření a mohla by tak v zimních měsících namrznout. Postřiky nejsou většinou nutné, neboť kdouloň netrpí běžnými chorobami ani škůdci.

 

Jeřáb

Jeřáb je nenáročný strom (keř), který je vhodný i do zahrad s půdou méně bohatou na živiny. Snáší přímé světlo i polostín. Bez problémů vyroste v chudých půdách a vyšších chladných polohách. Je mrazuvzdorný a snese teploty i do 35 stupňů Celsia pod bodem mrazu.Postřiky nejsou v případě jeřábu nutné, neboť netrpí běžnými chorobami ani škůdci. Pro dosažení vyšší úrody se může koruna prosvětlit.

 

Dřín

Dřín nemá žádné zvláštní nároky na pěstování. Nejlépe se mu však daří na nezamokřeném slunném stanovišti s neutrální hlinitou půdou nebo hlinitopísčitou půdou. Dřín je ochoten prospívat i v méně výživné  kamenité půdě. Je plně mrazuvzdorný. Pro zvýšení úrodnosti se doporučuje pořídit 2 nepříbuzné rostliny (při nedostatku místa je možné 2. rostlinu přiroubovat do koruny) Dřín netrpí žádnými běžnými chorobami či škůdci.

 

Líska obecná

Jedná se o nenáročnou dřevinu, které vyhovuje  běžná zahradní hlinitá až hlinitopísčitá půda. Daří se jí na světlém místě i v polostínu. Líska je vděčná za stanoviště chráněné před větrem a silnými mrazy. Pro podpoření plodnosti je dobré na stanoviště vysadit dva keře, neboť líska bývá samosprašná částečně. Každé dva až tři roky je potřeba provádět průklest starých a nemocných větví, či křížících se a směřujících do středu.

 

Kaštan jedlý

Na pěstování je kaštan poměrně nenáročná dřevina. Sází se do propustné neutrální nebo mírně písčité půdy, která by měla být schopná udržet vláhu.  Nejvhodnějším stanovištěm je slunečná poloha nebo polostín. Při výsadbě se doporučuje do jámy přidat hrabanku z bukového nebo dubového lesa. Schopnost lepšího opylení se zvýší výsadbou minimálně dvou stromků. Kaštan je v dospělosti plně mrazuvzdorný, ale mladým stromkům po výsadbě je potřeba chránit kmínek jutovým obalem před mrazy a jarním sluncem.

 

Rakytník

Rakytník je vytrvalá dvoudomá dřevina plně mrazuvzdorná. Vhodné je pro ni slunné stanoviště. Vyznačuje se nenáročností na půdní podmínky a velice dobře snáší sucho, proto je rakytníkem možné osázet i sutě a nebo vytvořit protierozní zábrany na strmých svazích. Netrpí žádnými chorobami ani škůdci. Vysazujeme vždy samčí a samičí rostlinu (1 samčí na 10 samičích). Rostliny sázíme na vzdálenost 2-3m. Hnojení není nutné.

 

Rybíz

Rybízu se nejlépe daří ve středně těžkých, na humus bohatých a dostatečně vlhkých půdách. Nevhodné jsou půdy příliš suché, kamenité a vysokou hladinou spodní vody. Nejnáročnější jsou na půdu bílé rybízy. Nejméně náročné jsou rybízy černé. Všechny druhy rybízů nesnášejí mrazové kotliny, protože jim namrzají brzy na jaře se objevující květy. Nejlépe se rybízům daří na plném slunci, v polostínu méně plodí a ovoce je kyselé. Keřovitá forma rybízů vydrží při dobrých podmínkách na stanovišti až 40 let. Stromkové rybízy stárnou oproti keřům rychleji. U černých rybízů se pro zvýšení úrodnosti doporučuje vysazení více odrůd. Keře rybízu se vysazují na jaře i na podzim do řad od sebe vzdálených 2-3m, stromkové rybízy na vzdálenost 1m. Při výsadbě dáme do jamek hlubokých 40cm  uleželý kompost a  sazenice zasadíme vždy o 5 cm hlouběji, než rostly ve školce. U dvouletých sazenic ponecháme 3-5 silných výhonů, ostatní odstraníme. Při výsadbě na podzim, přihrneme  hlínu, kterou na jaře odstraníme.  Na jaře výhony zakrátíme na 2-3 pupeny. Kontejnerované rostliny můžeme vysazovat celoročně až do zámrazu půdy. U starších keřů udržujeme dobrou životnost pravidelným prořezem, kdy u země uřízneme 4-5ti leté málo plodné větve a všechny větve, které jsou rozlehlé. Výhony však nikdy nezakracujeme, protože plodí nejvíce právě v horní třetině. Hnojíme nejlépe organickým dobře uleželým hnojem nebo kompostem. Z průmyslových hnojiv je vhodný mletý fosfát a síran draselný.

 

Angrešt

Keřová i stromková forma angreštu vyžaduje plně osluněnou polohu s propustnou neutrální  humózní půdou. Angrešty sázíme na jaře nebo na podzim.  Před výsadbou je dobré prostokořenné rostliny namočit na několik hodin do vody a konečky kořenů zastřihnout. Kontejnerované rostliny můžeme vysazovat celoročně až do zárazu půdy. Sázecí jamku hlubokou cca 40cm zasypeme dobře uleželým kompostem nebo hnojem. Stromek  či keř vsadíme tak hluboko, jako rostl ve školce. Stromek vyvazujeme ke kůlku tak, aby kůlek převyšoval korunku. Druhým rokem po vysazení můžeme začít s přihnojováním nejlépe dobře uleželým organickým hnojivem nebo kompostem, který zaryjeme 10cm hluboko. Z průmyslových hnojiv je vhodný mletý fosfát a síran draselný.

 

Ostružiník

Jedná se o dlouhověkou rostlinu, která vyžaduje přímé slunce a hlubší výživnou  a humózní půdu, která je odplevelená. Ostružiník nemá rád mrazové kotliny a  tam, kde jsou přes zimu vysoké mrazy, je lépe ostružiníky svinovat a chránit je nastýlkou.  Po výsadbě (pokud se nejedná o kontejnerované sazenice) se musí výhony hluboce seříznout. Kontejnerované sazenice vysazujeme od jara do podzimu. Po výsadbě, obzvláště v období většího sucha, musíme častěji zalévat a podpořit tak jejich růst. Výhony je nutné vést po konstrukci. Ostružiník netrpí žádnými škůdci, a proto není nutná žádná chemická ochrana.

 

Malinoostružina

Vyžaduje přímé slunce a hlubší výživnou  a humózní půdu, která je odplevelená. Po výsadbě (pokud se nejedná o kontejnerované sazenice) se musí výhony hluboce seříznout. Kontejnerované sazenice vysazujeme od jara do podzimu. Po výsadbě, obzvláště v období většího sucha, musíme častěji zalévat a podpořit tak jejich růst. Výhony je nutné vést po konstrukci. Ostružiník netrpí žádnými škůdci, a proto není nutná žádná chemická ochrana. Přibližně po 4 letech odstraníme staré pruty.

 

Maliník stáleplodící / remontantní

nám naplodí již v srpnu první úrodu na nových výhonech, které vyrostly na jaře a budou nám plodit až do prvních mrazíků. Takové výhony můžeme ponechat na následující rok, a získáme z nich ještě jednu letní sklizeň. Po této druhé sklizni, je odstříhneme hned nad zemí. Rostlina se obnovuje letorosty z kořenových odnoží. Kontejnerované sazenice lze sázet během celé vegetační sezony. Sázíme na plné slunce do neutrální odplevelené  půdy bohaté na živiny a dostatek vláhy. Dařit se jim bude i v polostínu. Přihnojování provádíme brzy na jaře, koncem léta a na podzim organickým hnojivem, hnojivy na drobné ovoce či Cereritem.

 

Maliník jednouplodící

plodí na loňských výhonech (na tzv. dvouletém dřevě). Po dozrání plodů, odstříhneme hned u země všechny výhony, na kterých byla letos úroda.  Odstranit můžeme i šlahouny slabé nebo ty, které se zdají být nemocné a ponecháme jenom 6-7 pěkných silných výhonů, na kterých budeme sklízet úrodu v příštím roce. Kontejnerované sazenice sázíme během celé vegetační sezony do neutrální půdy bohaté na živiny a dostatek vláhy. Nejlépe se malinám daří na plném slunci, ale dobře porostou i polostínu. Přihnojujeme brzy na jaře, koncem léta a po sklizni. Nejlépe je použít organická hnojiva nebo hnojivo na drobné ovoce, eventuelně Cererit. 

 

Jahodník

je nenáročný na pěstování. Lze ho pěstovat i v květináčích. Jahodníku se nejlépe daří na stanovišti s maximálním osluněním, dobře snáší ale i tzv. toulavý stín. Potřebuje dostatek vláhy  a pro kvalitní růst dobře propustnou hlinitopísčitou půdou s vysokým obsahem humusu. Vhodnou předplodinou pro jahodník jsou brambory, rajčata nebo řepa. Jahodník lze vysazovat v jakoukoliv roční dobu, pokud to umožňují klimatické podmínky. Růst po výsadbě lze urychlit překrytím záhonu bílou netkanou textilií po dobu 1 týdne. Sazenice je třeba vydatně zalít. Přihnojovat můžeme nejdříve za tři týdny po výsadbě hnojivem NPK. Záhon udržujeme bez plevelů. Po odplození sestřihneme všechny listy 5cm nad srdéčkem a průběžně odstraňujeme výhony s dceřinnými sazenicemi. V září opět odstraníme všechny listy 5 cm nad srdéčkem. Jahodník  dále můžeme přihnojovat také např. Cereritem  nebo kristalonem Jahoda.

Stáleplodící jahodník - takový jahodník nám bude plodit po celé léto, jeho plody ale bývají drobnější než u jednouplodících.

Jednouplodící jahodník - takový jahodník nám plodí jen jednou za sezonu a to v období od konce Května do konce Června (dle odrůdy - ranné, pozdní). 

 

Převislé jahody

Sazenice se zasadí do květináče o min. průměru 20 cm do běžného zahradnického substrátu, do kterého přimícháme nejlépe hnojivo, které postupně uvolňuje živiny. Plodnost jahodníku podpoříme zastřižením šlahounů za 3. odnožem. Jahodník lze pěstovat i druhým rokem, pokud květináč na zimu zapustíme do země v zahradě, kde v pohodě přezimuje. Na jaře pouze vyměníme substrát, který je již vyčerpán.

 

Vinná réva

Má ráda úrodnou půdu v teplých oblastech. Pokud révu pěstujeme ve vyšších polohách, je třeba vybrat chráněné stanoviště např. u jižní zdi. Vysazujeme nejlépe na jaře, kontejnerované sazenice je možno sázet během celé vegetační sezony. Sázíme do jámy cca 60x60cm, kterou na dně ještě zkypříme. Na dno dáme kvalitní uleželý hnůj  nebo kompost. Vysazujeme tak, aby naroubovaná část zůstala nad povrchem po zahrnutí zeminou. Narašené rostliny vysazujeme až v polovině května! Řez révy se provádí nejlépe během února za bezmrazého počasí, nejpozději však do poloviny března. Pozdějším řezem by se rostlina oslabila ztrátou mízy v místě řezu. Ponecháváme nejsilnější výhon jako tažeň a boční výhony zakrátíme na 3-5 oček. Během vegetace se provádí další výchovný řez a vylamují se zálisty (jako u rajčat). Hrozny rostou na jednoletých výhonech, které vyrůstají z dvouletého dřeva. Kvalita a množství hroznů jsou závislé na množství dvouletého dřeva a na prováděném řezu.

 

Černá malina Bristol

Černoplodá malina má ráda slunnou polohu, ale roste i v polostínu. Rodí na dvouletém dřevu a pro svůj růst vyžaduje oporu, stejně jako ostružiny. Nevytváří kořenové výmladky a výhony dorůstají až do 4m. V letním období, nejlépe po sklizni, výhony zakrátíme. Kontejnerované sazenice vysazujeme od jara až do zámrazu. Sázíme do neutrální až mírně kyselé půdy, bohaté na živiny a dostatek vláhy. Přihnojujeme 3x za sezonu (brzy na jaře, koncem května a po sklizni) cereritem nebo hnojivy na drobné ovoce.  Bristol je plně mrazuvzdorný a vyznačuje se stálou plodností, netrpí chorobami.

 

Jahodový stromek

Pěstujeme v kontejneru a jednou ročně přesazujeme do větší nádoby tak, aby byla rostlina stejně hluboko jako byla v předchozí nádobě. Nejlépe sázíme do substrátu namíchaného ze 2  dílů kompostu a 1 dílu rašeliny a1 dílu písku. Během vegetace přihnojujeme univerzálním hnojivem.Pro zdárný růst a dobré plození preferuje jahodový stromek světlé místo s dostatečným osluněním a pravidelnou zálivkou – nesnáší zaschnutí ani přemokření. Přezimuje při 10-15 stupních Celsia. V zimě zálivku omezíme a kontrolujeme, aby substrát zcela neproschl. Opad listí je minimální.

 

Ostružino – jahoda

Pěstujeme na teplém a dobře osluněném stanovišti v půdě bohaté na živiny s dostatkem vláhy.Kontejnerované sazenice vysazujeme během celé sezony. Ve vyšších polohách na zimu chráníme chvojím. Hnojíme běžnými hnojivy na drobné ovoce nebo cereritem. Postřiky proti škůdcům nejsou nutné.

 

Kiwi samosprašné

Vyžaduje osluněné jižně  (event. jihozápadně) orientované stanoviště, chráněné před mrazy. Pozdní mrazy mohou totiž ohrozit tvorbu květů. Kiwi upřednostňuje klima podobné klimatu pro pěstování vinné révy. Rostlina rovněž vyžaduje oporu k pnutí. Nakvétá na jednoročních postranních výhonech přibližně od čtvrtého roku. Vyžaduje lehce kyselou půdu (1díl rašelina a 2 díly zahradnický substrát), dobře propustnou. Rostlina je náročná na dostatek vláhy. Vysazujeme 4m od sebe. V březnu přihnojujeme humusovým hnojivem (rohová moučka, speciální hnojiva na ovoce).  Od třetího roku po zasazení zastřiháváme rostlinu max. 2x do roka – v zimě za bezmrazých dnů od poloviny února do poloviny března – jinak dochází k enormnímu úbytku  mízy. V letním období je nejvhodnější provádět zastřižení koncem srpna. Na zimu je vhodné přikrýt zem kolem kořenů vrstvou mulčovací kůry nebo listím, které zároveň poslouží jako zdroj živin.

 

Kiwi dvoudomé

Aby kiwi plodilo, je nutné vysadit samčí a samičí rostlinu.  Na 8 samičích rostlin vysazujeme 1 rostlinu samčí. Kiwi vyžaduje osluněné jižně  (event. jihozápadně) orientované stanoviště, chráněné před mrazy. Pozdní mrazy mohou totiž ohrozit tvorbu květů. Kiwi upřednostňuje klima podobné klimatu pro pěstování vinné révy. Rostlina rovněž vyžaduje oporu k pnutí. Nakvétá na jednoročních postranních výhonech přibližně od čtvrtého roku. Vyžaduje lehce kyselou půdu (1díl rašelina a 2 díly zahradnický substrát), dobře propustnou. Rostlina je náročná na dostatek vláhy. Sazenice vysazujeme 4m od sebe. V březnu přihnojujeme humusovým hnojivem (rohová moučka, speciální hnojiva na ovoce).  Od třetího roku po zasazení zastřiháváme rostlinu max. 2x do roka – v zimě za bezmrazých dnů od poloviny února do poloviny března – jinak dochází k enormnímu úbytku  mízy. V letním období je nejvhodnější provádět zastřižení koncem srpna. Na zimu je vhodné přikrýt zem kolem kořenů vrstvou mulčovací kůry nebo listím, které zároveň poslouží jako zdroj živin.

 

Fíkovník (smokvoň obecná)

Fíkovník je vytrvalá rostlina, která vyžaduje přibližně stejné klima jako vinná réva. Rostlina je dvoudomá. Pokud fíkovník pěstujeme ve volné půdě, vybereme dobře osluněné a chráněné stanoviště, např. při jižní zdi. Rostlině se dobře daří v úrodné a dobře propustné zemině. Obzvláště mladé rostliny vyžadují v prvních letech po zasazení zimní zakrytí např. netkanou textilií. Ke kořenům přihrneme hlínu a zakryjeme chvojím.  Fíkovník lze pěstovat i v přenosné nádobě, kterou před příchodem prvních mrazů přeneseme do skleníku nebo  bezmrazé místnosti. Každoročně přesazujeme, neboť rostlina velice rychle roste. Starší rostliny stačí přesadit jednou za 4 roky. V zimě zaléváme mírně, ale tak aby substrát zcela nevyschl. Na jaře rostlinu přemístíme nejdříve do polostínu, aby se dobře aklimatizovala na letní pobyt na teplém a slunném místě. Přehřívání kořenů zamezíme případným zapuštěním květináče do země. Již druhým rokem provádíme výchovný řez, protože fíkovník velice rychle roste. Podpoříme tím tvorbu postranních větví, na nichž se tvoří plody. Přihnojujeme průběžně během sezony univerzálním hnojivem.

 

Černý bez

Zcela nenáročná dřevina na pěstování, která poroste téměř kdekoliv a to i na suchých a chudých půdách a v mrazových kotlinách. Nejlépe však bude prospívat ve stínu na půdách bohatých na živiny s dostatkem dusíku. Tvarování keře není většinou nutné, bez snese však i hluboký řez u země a znovu obrazí. Kontejnerované rostliny můžeme vysazovat celoročně, po zasazení dobře zalijeme.

 

Hloh obecný

Na pěstování je to nenáročná dřevina, která roste od nízkých do středních poloh. Vyžaduje dobře propustnou (ne však příliš vysychavou) zeminu a dobře se jí daří na slunném stanovišti i v polostínu. Hloh je plně mrazuvzdorný. Před výsadbou nasytíme kořeny vodou a větve zakrátíme alespoň o jednu třetinu. Sázíme na jaře nebo na podzim. Pokud je stromek kontejnerovaný, můžeme vysazovat po celou vegetační sezonu. Za přílišného sucha dbáme na dostatečný přísun závlahy, aby nově vysazená rostlina  nevratně nezaschla.

 

Zakrslé broskvoně a nektarinky

Zakrslá broskvoň či nektarinka je ideální pro pěstování v malých zahradách, na balkonech a terasách domů. Nejenže plodí chutné a sladké plody, ale je atraktivní i pro své olistění  kopinatými listy temně purpurové barvy a něžné květenství (růžová, bílá, červená). Korunka stromku je na 40 cm vysokém kmínku a nevyžaduje výchovný řez. Ve věku pěti let dorůstá do výšky 1,2m.  Rostlinu je dobré vždy na jaře přesadit do většího květináče nebo alespoň vyměnit zeminu. Postačí běžný zahradnický substrát. Na jaře musíme stromek dvakrát ošetřit přípravkem proti kadeřavosti (Rubigan) a to v době, kdy se nalévají pupeny a po odkvětu. Od konce března je dobré přihnojovat hnojivem na plod a květ. Na zimu je vhodné v  studenějších oblastech umístit kontejnerovaný stromek do chladnějších prostor (světlý sklep, garáž), kde dobře přezimuje a s předstihem naraší.  Před zimou se musí rostlina dobře zalít. Kontejnerované stromky mají oproti volně rostoucím výhodu v tom, že je lze snadno ochránit před jarními mrazíky přenesením na chráněné místo.

 

Pěstování sloupovitých stromků

Charakteristickým znakem sloupovitých (kolumnárních) ovocných stromů je jejich štíhlý tvar, který umožňuje oproti klasickým stromkům mechanizaci sklizně a malé nároky na prostor. Tyto ovocné stromky lze vedle sebe vysazovat na vzdálenost 50 cm (jabloně), 60-80 cm (třešně, slivoně, hrušně). Aby bylo dosaženo maximální sloupcové formy, je třeba tyto stromky zaštipovat a to i během vegetace na jaře. Nevyhovující obrost se buď zakracuje na jedno až dvouočkové čípky a nebo se odstraňuje úplně (neplatí pro jabloně, ty se nikterak neupravují). Pokud stromky vyrostou do nežádoucí výšky, může se zakrátit horní terminál. Pak je ale nutno počítat s tím, že se vrcholová část následně rozvětví. Větvení stromku je možné ponechat v přirozeném růstu. Vytvoří se tak topolovitá koruna s větším počtem větviček. Četnost větvení je závislá i na odrůdě.

Sloupovité ovocné stromky mají oproti stromkům klasickým i tu výhodu, že plodí již v druhém roce po výsadbě. Vzhledem k této vysoké plodnosti jsou však náročnější na kořenovou i listovou výživu.

Po doručení zásilky sloupovitých ovocných stromků nejprve na několik hodin kořeny ponořte do vody, konteinerované dobře prolijte vodou. Poté zasaďte do připravené jámy s kvalitní zeminou. Zahrňte hlínou a znovu zalijte.

 

PĚSTOVÁNÍ OKRASNÝCH KEŘŮ

 

Abelie

Tyto keřovité rostliny se hodí do každé zahrady. V době květů oživí a rozjasní každou zahradu jemnými pastelovými tóny od bílé přes růžovou až po jemně červenou. Vyžadují chráněnou, slunnou polohu. Jsou sice mrazuvzdorné až chladuvzdorné, ale v chladných oblastech se mají vysazovat u zdí obrácených k jihu nebo západu. Půda musí být výživná a dobře propustná. Koncem jara je dobré odstranit odumřelé dřevo a po odkvětu vyřezat starší větve.

 

Rhododendrony

Při výsadbě dbáme na správný výběr stanoviště. Nejvhodnější jsou polohy s poledním stínem, které jsou navíc chráněné před jarním a zimním sluncem a před větrem. Sazenice vysazujeme do kyselých půd obohacených kvalitním kompostem a dobře zalijeme. Půdu kolem sazenic udržujeme nejméně po dobu dvou let bez plevelů. V době sucha a obzvláště na podzim musíme rostliny dobře zalít. V oblastech, kde je v zimě hodně sněhu doporučujeme keře svázat, aby nedošlo k jejich rozlomení.

 

Kalmie

Rostliny preferují pohostinné světlé stanoviště a kyselou půdu. Mladším rostlinám přihrnujeme před zimou ke kořenům půdu, nebo je zakrýváme chvojím či listím. Na jaře lze přihnojit hnojivy pro kyselomilné rostliny.

 

Čemeřice

Rostlina je nenáročná na pěstování. Vhodným stanovištěm je polostín, nejlépe pod stromy či keři. Čemeřicím se nejlépe daří, když mají dostatek vláhy, a proto je pravidelně zaléváme. Do volné půdy s humózní a vápenitou zeminou je vysazujeme na jaře na vzdálenost 35 – 40 cm.

 

Šeříky

Pěstování šeříků je nenáročné. Nejlépe však rostou a nakvétají na slunném stanovišti, dobře snáší i polostín. Půda jim nejlépe vyhovuje vápenitá až neutrální, výživná a dobře propustná. Pozor! citlivé jsou však na přemokření.

 

Růže

Všechny druhy růží potřebují po celý rok co nejvíce světla. Ideální místo je, když mohou být růže lehce zastíněny proti polednímu žáru. V zahradách nesázíme růže do blízkosti ovocných stromů, jahod a keřů s drobným ovocem (nemohli bychom je stříkat proti případným škůdcům). Růžím též škodí vysušující průvan a vysoká hladina podzemní vody. Dobře rostou v hluboké hlinitopísčité, lehčí a nepříliš suché půdě. Růže sázíme od října do dubna (tj. po celou zimu, pokud není zamrzlá půda). Jsou-li při sázení keře částečně zaschlé, ponoříme je na nějakou dobu celé do vody. Na sazenici ponecháme 3-5 nejsilnějších výhonů, poškozené kořeny zakrátíme. Sazenici v jámě cca 40x40 cm zasypeme kvalitní kompostovanou zeminou a nehnojíme! Za suchého počasí zaléváme růže každých 5-6 dnů po celý měsíc. S pravidelným přihnojováním začneme až příštím roce.  Růže hnojíme v předjaří (např. cererit), uprostřed května (speciálními hnojivy na růže), koncem června a koncem října až začátkem listopadu (hnojivy bez chlóru). Na zimu zahrneme růže kyprou ornicí a případně ještě zakryjeme chvojím proti mrazu.

 

Magnólie

Magnólie je soliterní teplomilná dřevina, která preferuje osluněné stanoviště, chráněné před mrazy a větrem. Pro výsadbu je nejvhodnější březen a duben. Sázíme do propustné, humózní půdy s dostatkem vláhy. Nevhodné jsou pro magnolii těžké jílovité nebo vysychavé a vápenité  půdy. Při sázení je dobré do jámy přidat 1/3 kvalitního kompostu nebo rašeliny. Nesázíme příliš hluboko. Přihnojujeme hnojivy na kvetoucí okrasné dřeviny. K mladým rostlinám přihrnujeme na zimu hlínu, nebo zakrýváme listím. Starší rostliny nezmlazujeme řezem, protože málo obrážejí.

 

Sakura

Sakury jsou nenáročné mrazuvzdorné dřeviny. Ve vyšších polohách však vybereme raději chráněnou polohu  a mladé rostliny po výsadbě chráníme na zimu přihrnutím zeminy či jinou organickou nastýlkou. Sakury dávají přednost slunnému stanovišti, ale snesou i mírný polostín. Vysazujeme do propustné a humózní zeminy s dostatkem vláhy. Sakury nepotřebují výchovný řez. Odstraňujeme pouze suché nebo jinak poškozené větve a to během letních měsíců.

 

Okrasné jabloně

Jsou to nenáročné dřeviny, které se prakticky přizpůsobí jakémukoliv stanovišti. Preferují  slunečné stanoviště, chráněné před mrazy. V méně kvalitních podmínkách však porostou pomaleji. Nejvhodnější je hlubší výživná půda s dostatečnou vlhkostí. Zcela nevhodné jsou půdy podmáčené a nebo extrémně suché. Provádí se pouze zimní hygienická prořízka.

 

Myrobalán

Je to otužilá, plně mrazuvzdorná dřevina, která není náročná na půdu. Dobře snáší jak větrné stanoviště, tak i suché stanoviště na plném slunci. Dřevina velice rychle roste a pokud je to zapotřebí, snese i velice hluboký výchovný řez.

 

Javor klen

Přirozeně roste ve středních a horských polohách, ale může být vysazen i v nížinách. Vyžaduje dostatečně vlhké půdy. Nesnáší zasolenou půdu. Lze provádět i výrazné tvarování koruny řezem. Nesmí se však řez provádět na jaře, protože by strom mohl tzv. „vykrvácet“.

 

Hrušeň vrbolistá

Preferuje lehké půdy a plné slunce s neutrální až zásaditou reakcí. Protože hrušně zakořeňují velice hluboko a mají pevný kořenový systém, mohou být vysazovány i v suchých a kamenitých půdách a nevadí jim ani větrné polohy.

 

Japonský topol

Je nenáročný jak na pěstování tak i na půdu. Je plně mrazuvzdorný. Je zcela nenáročný na kvalitu půdy. Nejlépe je dřevinu vysazovat na podzim a nebo od února do dubna. Kontejnerované rostliny sázíme po celou vegetační dobu. Při výsadbě v období sucha dostatečně opakovaně zaléváme. Pokud zakládáme plantáže, musí být pozemek kvalitně odplevelený.

 

Forsythia

Zcela nenáročný keř, kterému se daří téměř všude. Snese i polostín, avšak nejlépe pokvete  na plném slunci. Vysazujeme na jaře či na podzim do běžné zahradní půdy. Kontejnerované rostliny sázíme po celou vegetační sezonu. Po odkvětu je možné provést tvarovací nebo hluboký prosvětlovací řez. Keř je plně mrazuvzdorný.

 

Kamélie

Rostlina potřebuje ke zdárnému růstu dostatek rozptýleného světla s vyšší vzdušnou vlhkostí a teplotu mezi 5-15 stupni Celsia (východní okno, zimní zahrady, verandy, nevytápěné místnosti, meziokenní prostory). Otužilé rostliny snesou i krátkodobé mrazíky. Nesnášejí však prudké teplotní výkyvy. Na jaře po odkvětu postupně kaméliím zvyšujeme teplotu a v červu omezíme zálivku i vzdušnou vlhkost, protože by jinak nedošlo k nasazení poupat. Rostlinu je možno letnit na závětrném a zastíněném místě. Před rozkvětem zálivku opět zvýšíme a zaléváme měkkou ustátou vodou. Přesazujeme jednou za 2-3 roky do mírně kyselého substrátu. V zimě pravidelně přihnojujeme hnojivem s obsahem vápníku.

 

Hortenzie

Hortenziím se dobře daří na pohostinném místě se slabě kyselou půdou. Pozor – nesnášejí vápník!! V době růstu a květu  potřebují dostatek vody, jinak snadno zavadnou a předčasně ukončí svůj růst. Zálivku omezíme až od konce srpna. Odkvetlé květy odstraňujeme až na jaře. Během sezony hnojíme dvakrát měsíčně minerálními i organickými hnojivy. Mladší rostliny v zimě chráníme před vymrznutím přihrnutím hlíny ke kořenům nebo zakrýváme chvojím. Hortenzie lze pěstovat i v nádobách ve směsi zeminy, rašeliny, listovky a písku. Kontejnerované hortenzie umístíme do polostínu a vydatně zaléváme a hnojíme po celou sezonu. Mladé rostliny rychle rostou a vyžadují časté přesazení až dvakrát za sezonu. Na zimu je přemístíme do mrazuprostých prostor a zaléváme tak, aby kořenový bal zcela nevyschl.

 

Ibišek syrský

Ve volné půdě roste od nížin do středních poloh. Vyžaduje teplé a dobře chráněné místo s kvalitní humózní a dobře propustnou zeminou. Nejlépe je vysadit ibišek na jaře, aby stačil do zimy dobře zakořenit. Řez ibišku provádíme vždy až na jaře, kdy odstraňujeme poškozené větve, eventuelně prosvětlíme korunku. Ibišek raší pozdě na jaře. Přihnojujeme nejlépe přírodními hnojivy. Přehnojení ibišek nesnáší, rovněž tak přemokření, které může způsobit uhnití kořenů. Mladé rostliny vždy chráníme před mrazy přikrytím.

 

Kalina obecná

Tato dřevina je nenáročná na typ půdy a roste od nížin do středních poloh. Nejlépe se ji však bude dařit ve vlhčích půdách s obsahem vápníku. Poměrně dobře snáší i polostín. Nevadí ji tvarování ani hlubší řez. Je plně mrazuvzdorná. Vysazujeme na jaře nebo na podzim. Kontejnerované rostliny můžeme vysazovat během celé vegetační sezony. Před výsadbou nasytíme kořeny řádně vodou a obzvláště v letních měsících v období sucha častěji po výsadbě zaléváme tak, aby nedošlo k vyschnutí kořenového balu.

 

Kalina růžová

Opadavý keř kvetoucí již v zimních měsících je mrazuvzdorný. Je nenáročný na typ půdy. Aby se kalině dobře dařilo,  měla by zasazena do  propustné a mírně kyselé půdy na slunném až pohostinném stanovišti dobře chráněném proti zimnímu slunci.

Výchovný řez není nutný,  pouze pokud je keř příliš vysoký nebo hustý. . Kontejnerované rostliny můžeme vysazovat během celé vegetační sezony. Před výsadbou nasytíme kořeny řádně vodou a obzvláště v letních měsících v období sucha častěji po výsadbě zaléváme tak, aby nedošlo k vyschnutí kořenového balu.

 

Kdoulovec japonský

Kdoulovec je zcela nenáročný na pěstování. Je plně mrazuvzdorný a dobře roste v běžné zahradní půdě. Snese však i těžké a vápenaté půdy. Stanoviště volíme slunné až pohostinné. Ve stínu kvete kdoulovec málo. Hustší keře lze dobře tvarovat. Řez provádíme v létě po odkvětu. Jednoleté výhony můžeme zakrátit až na jednu třetinu.

 

Komule

Vytrvalý keř poměrně nenáročný na pěstování. Dobře roste v úrodné dobře propustné a na humus bohaté hlíně. Stanoviště volíme slunné nebo pohostinné. Rostlinu sázíme na jaře nebo na podzim. Kontejnerované sazenice celosezónně. Kořenový bal musí být před sázením vlhký – případně ponoříme do nádoby s vlahou vodou, aby se kořeny nasytily. Sázíme do dostatečně hluboké jámy tak, aby vrchní část balu byla trochu pod úrovní terénu. Zahrneme zeminou a ihned po zasazení zalijeme. Je-li půda chudší na živiny,   přidáme k hlíně kompost či granulovaný chlévský hnůj. V oblastech, kde jsou v zimě silnější mrazy, je vhodné provést zimní zakrytí, protože může dojít k namrznutí nadzemní části. Na jaře však spolehlivě znovu obrazí. Pozor – komule raší později než běžné okrasné keře. Pro hezký vzrůst je nutné formování řezem, který provádíme na jaře nebo po odkvětu.

 

Mahonie

Daří se ji dobře v polostinném až stinném stanovišti. Jsou vhodné k osázení stinných koutů v zahradě a rostou i pod  vyššími stromy. Slunečný úpal není pro ně vhodný. Pro zdárný růst potřebují propustnou, na živiny bohatou a přiměřeně vlhkou půdu s neutrální reakcí. V méně kvalitních půdách přihnojujeme jednou za měsíc hnojivy na okrasné dřeviny. Mahonie velice dobře snáší řez. Před příchodem mrazů je dobré je dostatečně zalít.

 

Mandloň

Tato dřevina je vhodná na pěstování v teplých oblastech. Nejlépe  jí vyhovuje slunečné stanoviště chráněné před větrem, vyhýbáme se mrazovým kotlinám. Nejvhodnější jsou teplé, hluboko propustné půdy dobře zásobené živinami a bohaté na fosfor, vápník a draslík. Mandloň spíše snese suchou půdu, než zamokřené a jílovité půdy. Sázíme na jaře, na stromku ponecháme 3-5 větví. Letním řezem odstraňujeme zahušťující letorosty. Před výsadbou do dostatečně hluboké jámy nasytíme kořenový systém vodou a odstraníme poškozené kořeny. Po zahrnutí kořenů zeminou ihned rostlinu zalijeme.

 

Mandloň trojlaločná

Pro zdárný růst a bohaté květenství je třeba mandloň vysadit na slunné stanoviště (až pohostinné) s kvalitní středně těžkou vlhčí půdou s dostatkem vápníku. Nesnáší úpal a příliš vysychavou půdu. Po odkvětu je dobré zakrátit větve na ¼ -1/5  délky. Tím podpoříme bujný růst nových výhonů, které v příštím roce pokvetou. Sázíme nejlépe na jaře do dostatečně velké jámy. Po zahrnutí zeminou stromek ihned zalijeme.

 

Vrba kroucená

Nenáročná opadavá dřevina. Snáší slunečnou polohu i mírný polostín. Sázíme do propustné neutrální hlinitopísčité půdy na jaře nebo na podzim. Kontejnerované rostliny sázíme po celou vegetační sezonu. Po zasazení dobře zalijeme. Vrba kroucená dobře snáší zmlazovací řez, kterým regulujeme velikost stromku. Zmlazovací řez je vhodný na jaře.

 

Vrba japonská

Nenáročná na pěstování a plně mrazuvzdorná. Pěstujeme jako keřovou nebo stromkovou formu. Dobře se jí daří na slunné a polostinné poloze. Má ráda propustnou neutrální humózní půdu. Pokud roste na sušším místě, je třeba ji alespoň jednou týdně vydatně zalít. Vrba poměrně rychle roste a pro udržení hezkého tvaru je zapotřebí ji často stříhat. První sestřih provádíme brzy na jaře po odkvětu, dokud nenarašily ještě lístky. Další sestřih provádíme kdykoliv během roku podle potřeby.

 

Vrba rozmarýnolistá

Jedná se o pomalu rostoucí druh, který je vhodný i pro pěstování ve skalkách a nádobách. Vrba je zcela nenáročná na půdu a bude se jí dobře dařit jak v polostínu tak i na plném slunci. Má vysokou schopnost odolávat větru a je plně mrazuvzdorná. Pokud bude vrba vysazena na sušším stanovišti, je potřeba ji alespoň jednou týdně vydatně zalít. Pokud bude třeba, může se provést i lehčí zastřihnutí výhonů.

 

Vrba košíkářská

Pěstujeme na vlhkých stanovištích, kde by jiné plodiny nerostly – břehy vodních toků, močálovité půdy atd. Vyhovují jim půdy hlinitopísčité, které jsou dostatečně vlhké i v létě. Sázíme na odplevelené pozemky, aby vysoké plevele v prvním roce po výsadbě sazenici nezadusily. Aby měly vrby kvalitní proutí a méně se větvily, je třeba je pravidelně seřezávat v období vegetačního klidu. Přihnojuje se jednou za dva roky a jednou za tři až čtyři roky snižujeme kyselost vápněním.

 

Ořechokřídlec

Vyhovuje mu slunné, před větrem a mrazem chráněné stanoviště s hlinitopísčitou  a propustnou půdou. Kořenový bal by neměl nikdy příliš vyschnout. Snáší silnější řez. V tuhých zimách však může namrzat, ale výborně na jaře regeneruje. V předjaří se loňské výhony seříznou cca na 10 cm. Obzvláště mladé rostliny je dobré na zimu zakrýt umlčovacím materiálem (kůra, chvojí atd.). Pokud je rostlina vysazena v mrazové kotlině  a na stinném místě, můžeme ji na podzim vyrýt a přenést do sklepa, kde ve tmě spolehlivě zimu přečká.

 

Meruzalka krvavá

Tato nenáročná rostlina je snadná na pěstování. Nejraději má stanoviště na  plném slunci s propustnou, středně výživnou půdou.  Vysazujeme na jaře nebo na podzim. Po zasazení rostlinu dobře zalijeme a v prvním roce po zasazení ponecháme pouze tři silné pupeny. V dalších letech se po odkvětu doporučuje keřík sestřihnout cca o ¼ aby se podpořil růst nových větví, které pokvetou v příštím roce. Meruzalka je plně mrazuvzdorná.

 

Perovskia

Je nenáročná na pěstování. Vyhovuje jí jakákoliv půda, upřednostňuje chudší,  dobře odvodněné půdy (aby v zimě neuhnívaly kořeny) na plném slunci. Pokud rostlina dobře zakoření, snese i větší sucho. Perovskia je plně mrazuvzdorná a je možné ji pěstovat celoročně ve venkovních nádobách.

 

Mochna

Nemá zvláštní nároky na pěstování, je to odolná a mrazuvzdorná dřevina, která vás odmění každoročně bohatým květenstvím po celé léto. Prospívá zejména na plném slunci v propustných půdách. Keříky vysazujeme na jaře a na podzim, kontejnerované celosezónně. Po vysazení dobře zalijeme. Pro docílení velkého množství květů a udržení hezkého tvaru  je nutný radikální řez, který provádíme v předjaří. Slabé a poškozené větve uřízneme až k zemi. Zakrácením větví přímo po odkvětu podpoříme opakované kvetení. Slabě rostoucí kultivary (bílé a červené) není nutno tolik zastřihávat jako kultivary kvetoucí žlutě.

 

Pivoňka křovitá (dřevitá)

Křovité pivoňky jsou polokeře, které na zimu shazují listy a brzy na jaře znovu orazí. Pivoňky mají rády dobře vyhnojené a mírně kyselé půdy. Přemokřené a vysychavé půdy nesnášejí. Vysazujeme na podzim (kontejnerované můžeme během celé vegetační sezony, ale dbáme na to, aby v suchém  počasí nezaschl kořenový bal, pivoňka by uhynula). Při výsadbě zasadíme rostlinu o něco hlouběji, než původně rostla. Okolí rostliny pokryjeme mulčem, která zabrání předčasnému rašení na jaře. Mohlo by se jinak stát, že rostlina namrzne. Řez se u křovité pivoňky prakticky neprovádí, protože by na uříznuté části  nevykvetla. Pivoňky jsou dlouhověké a čím déle jsou na stanovišti, tím krásněji a více kvetou.

 

Pivoňka bylinná

Vyžaduje pěstování po řadu let na stejném stanovišti. Dobře roste na slunném i pohostinném místě s kvalitní zahradní půdou bohatou na živiny. V době růstu potřebuje dostatek vláhy, trvalé přemokření však nesnáší. Nejvhodnější doba pro výsadbu je od konce srpna do počátku října. Květní puky by měly být tak 3-5 cm pod povrchem půdy.  V prvním roce po vysazení poupata odlomíme, aby se rostlina zbytečně  nevysilovala. Pokud pivoňky málo kvetou, jsou většinou příliš hluboko vsazené, nebo mají nedostatek živin. Olistění  neseřezáváme ihned po odkvětu, ale až když listy na podzim zrezaví. Jinak příští jaro nepokvetou. Na stanovišti je ponecháváme 10 -15 let. Jsou plně mrazuvzdorné.

 

Ruj vlasatá

Vyhovuje jim teplé a chráněné stanoviště a především kultivary s barevnými listy vyžadují plné slunce, jinak ztrácejí své zabarvení. Rostliny sázíme do hlinitopísčité a dobře propustné půdy s přídavkem vápence.  V živných půdách není třeba přihnojovat. Ruj je  poměrně odolná vůči suchu. V chladnějších oblastech s většími mrazy mohou namrzat konce mladých výhonů, které je zapotřebí zakrátit.

 

Pyracantha

Nenáročná dřevina na pěstování  a na půdu. Preferuje však nevápnité půdy a plné slunce. Dobře snáší řez, který se provádí na jaře před rašením. Pokud však budete keř tvarovat řezem, méně pokvete a připravíte se o podzimní krásu plodů. Sázíme na jaře i na podzim. Kontejnerované rostliny vysazujeme během celé vegetační sezony. Při výsadbě v letních měsících dbáme na zálivku, aby  kořenový bal nezaschnul.

 

Trojpuk

Hustě rostoucí opadavý listnatý keř, který oplývá velkým bohatstvím nádherně vonících květů. Vhodný do míst, která vyžadují okamžité působení zeleně, neboť velice rychle rostou. Nejlépe se jim daří na slunci, ale dobře porost i ve stíne, kde ovšem méně pokvete. Nároky na půdu jsou minimální. Po odkvětu lze zmladit, protože kvete na loňském dřevu. Plně mrazuvzdorná.

 

Vilín

Opadavý listnatý keř s neobyčejnými květy, které mají podobu krátkých třásní. Kvetou od února do června. nevyžaduje žádnou speciální péči, pouze pravidelnou zálivku. Vysazujeme na chráněné stanoviště do vlhké a dobře propustné zeminy, která je mírně kyselá. Prořez starších dřevin se nedoporučuje.

 

Vajgélie

Zcela nenáročná dřevina jak na pěstování tak na výběr stanoviště. Daří se jí v každé normální zahradní zemině. Nejlépe však poroste v nepřemokřených a dobře propustných hlínách na slunci i v polostínu. Abychom podpořily růst, po odkvětu seřízneme výhony, které kvetly zhruba o 1/3. Jednou za 7 let můžeme provést zcela radikální zmlazení  řezem až k zemi. Keř zase spolehlivě obrazí.  Rostliny vysazujeme na jaře a na podzim, kontejnerované celosezónně.

 

Zábluda

Rostliny nejsou náročné na půdu, ale ke svému zdárnému růstu potřebují dostatek vláhy, neboť ve volné přírodě rostou na dlouhodobě zamokřených půdách. Aby dobře prospívaly a kvetly, požadují plně osvětlené stanoviště. Na zimu ukládáme do světlých prostor s teplotou kolem 10 -15 stupňů Celsia.

 

Skalník

Patří do skupiny mrazuvzdorných rostlin nenáročných na pěstování. Roste prakticky v každé normální zahradní půdě. Dobře se mu však daří  na slunečném až polostinném stanovišti s propustnou neutrální půdou. Snáší i hluboký řez, který se provádí brzy na jaře. Tvarovací řez provádíme kdykoliv je to zapotřebí. Vysazujeme na jaře nebo na podzim. Kontejnerované rostliny sázíme během celé vegetační sezony.

 

Svída

Nemá zvláštní požadavky na typ půdy ani na pěstování. Rostou v každé běžné zahradní půdě. Dobře se ji daří i na větrných místech a spokojí se i s vápnitými a kamenitými půdami. Vysazujeme na jaře a na podzim. Kontejnerované rostliny sázíme celosezónně.
 

Zmarlika

Velice atraktivní padavé keře a nízké stromy (často se rozvětvující blízko u země) se pěstují především pro barevné listy ve tvaru srdce a množství malých květů. Vzhledem k tomu, že se jedná obecně o poměrně světlomilnou a teplomilnou dřevinu, volíme chráněná místa teplá místa, kde nehrozí silné větry a ostré slunce. Mladé rostliny jsou citlivé na mráz, a proto vyžadují zimní ochranu. Starší rostliny v pohodě zvládají i silné mrazy až -34°C. Vysazujeme do normální živné půdy, která je propustná. Řez snáší poměrně dobře, ale provádíme ho pouze na konci zimy, kdy již nehrozí mrazy.

 

Hlošina okoličnatá

Tento opadavý keř pěstujeme pro olistění a malé, vonné květy, které se přeměňují v ozdobné a jedlé plody. Vysazujeme na slunné stanoviště, neboť nesnáší zastínění. Půda by měla být dobře zásobená živinami. Vzhledem k tomu, že si tato rostlina sama dovede vázat dusík, nemusí se hnojit. Zastřihujeme na konci léta. Mrazuvzdorná.

 

Hlošina úzkolistá

Vícekmenný strom, který odolá nejen městskému znečištěnému ovzduší, ale nevadí mu ani zasolená půda a okolní zpevněné plochy. Ideální dřevina pro město a na zpevňování pohyblivých písčitých půd. Zcela nenáročná na podmínky při pěstování. Roste v jakékoliv hlubší humózní půdě i v půdách písčitých. Vysazujeme na slunce. Odolná vůči mrazům.

 

Mučenka

Passiflora – jsou stálezelené nebo poloopadavé, dřevnaté, úponkaté popínavé rostliny. Nyní můžete tuto exotickou rostlinu pěstovat ve svých bytech a zimních zahradách. Je oblíbená nejenom pro svou vůni, ale i lahodnou chuť bobulovitých plodů, které mají, stejně jako listy, léčivé účinky. Uklidňují mysl i tělo, léčí kožní neduhy. Vyžadují dobře provzdušněnou půdu a plné slunce nebo částečný polostín. V době růstu hojně zaléváme, jinak mírně. Přezimují při teplotě 5° - 16° C. Snesou hluboký řez, na jaře dobře obrazí. Můžeme letnit.

 

Bobkovišeň

Potřebujete založit krásný živý plot? Pak bude bobkovišeň správná volba. Jedná se o stálezelený druh slivoně, s krásnými lesklými listy, který vytváří košatý keř. Bilé květy se na podzim mění v černé višničky, které jsou však jedovaté! Dřevina je odolná, netrpí škůdci ani nemocemi. Dobře snáší sucho i trvalé přemokření. Půda by měla být mírně kyselá. Pokud je vápnitá, listy žloutnou. Při výsadbě bude vděčná za přídavek kompostu. Zastřihování rostliny nejlépe provádíme v dubnu a 2. půle července. Za sucha pravidelně zaléváme.

 

Dřín japonský

Ceněná dřevina, která se k nám dostala až z Japonska a Koreje. Je to krásný keř či malý strom, pro který je charakteristické bohaté květenství. Je schopen dobře prospívat na slunci i v polostínu a vyznačuje se velkou odolností vůči chorobám. Při umístění na chráněné slunné stanoviště kvete obzvláště bohatě. Upřednostňuje kyselejší půdu, která je dobře propustná a mírně vlhká až vlhká. Při nedostatku vláhy první tři roky po výsadbě pravidelně zaléváme. Nepotřebuje přihnojovat. Doporučujeme zamulčování drcenou kůrou. Dřevinu lze vysazovat během celého vegetačního období. Mrazuvzdornost do -23 až -29°C.

 

Fuchsie mrazuvzdorná

Hledáte ideání výzdobu vaší terasy, balkonu či květinového záhonu, kterou nemusíte na zimu ukládat domů? Pak jsou ideální volbou mrazuvzdorné fuchsie s nevšedně krásnými květy.Rostliny umístíme na světlé místo, kde jsou chráněné před přímým poledním sluncem. Sázíme do výživné dobře propustné půdy. Pravidelně přihnojujeme jednou týdně hnojivy probalkonové rostliny a substrát udržujeme stále mírně vlhký. Na zimu přihrneme mulč z drcené kůry, kompost, slámu a zakryjeme chvojím. Ve vyšších polohách můžeme zakrýt netkanou bílou textilií. Nádoby obalíme vhodnou izolací.

 

Hroznovec

Nic nerozjasní vaši zahradu tak, jako extrémně sněhobílé květy hroznovce. Rozkvétá v květnu až červnu a strhne na sebe veškerou pozornost svým úchvatným květenstvím téměř po celý měsíc. Vysazujeme do půdy bohaté na živiny, která je dobře propustná, středně vlhká a mírně kyselá. Zaléváme pouze za sucha. Stanoviště volíme slunné, ve stínu nám nepokvete. Po odkvětu seřízneme a tvarujeme.

 

Hortenzie dubolistá

Velice zajímavá odrůda, která pochází z jihovýchodu Spojených států, jistě obohatí vaši zahradu svými atraktivními velkými květy a mimořádně zajímavými vykrajovanými listy ve tvaru dubových listů, které se na podzim zabarvují do vínova. Na pěstování je nenáročná. Má ráda vlhkou půdu, která je mírně kyselá. Nejlépe se jí daří v polostínu a ve stínu. Zastřihujeme po odkvětu. Není to však nutné. Je plně mrazuvzdorná

 

Jasmín

Zcela nenáročná dřevina na pěstování. Ideální je slunné stanoviště, snese však i polostín. Roste v každé normální zahradní půdě. Snese jek kyselou tak i vápenitou půdu a není náročná na zálivku a dobře snáší suchá období. Jasmín je plně mrazuvzdorný. Sázíme na jaře nebo na podzim, kontejnerované rostliny celoročně.
 

 

Jochovec olšolistý

Nejlépe se mu daří na vlhkých, dobře odvodněných a kyselých půdách. Na stanoviště není náročný, dobře roste na slunci i v polostínu a pod vysokými stromy, kde je rozptýlené světlo. Na silně zastíněných stanovištích špatně pokvete. Nesnáší sucho. Jochovec má rád kolem sebe volný prostor, proto do jeho blízkosti nevysazujeme další nízké keře. Kvete vždy na nových výhonech, proto prořezáváme z jara před rašením.
 

 

Arálie vysoká

Nejlépe si jí daří v lehké i těžší půdě, kyselejší ( hezči podzimní vybarvení), nemá ráda mokré půdy, podmáčené. Vysazujeme na slunná až polostinná místa. Hlavní řez provádíme na jaře před rašením, tvarovací řez od začátku léta. Kmen bývá v mládí trnitý, postupně se během růstu ztrácí. Netrpí na choroby, plně mrazuvzdorná. 
 

 

Sapan Gilliesův 

Možné pěstovat i jako přenosnou rostlinu, kdy na zimu umístíme do skleníku. Potřebuje slunná, chráněná místa. Pravidelná zálivka, nikdy by neměl přeschnout. Hnojíme hnojivy s dlouhodobým účinkem. V zimě chráníme před mrazem. 

 

Lagerstroemia

Opadavé nebo stálezelené keře či malé stromy potěší překrásnými květy od července až do opadu listů. Vhodné i pro pěstování v nádobách. Vysazujeme na slunné stanoviště, nejlépe na přímé slunce do vlhké a dobře propustné úživné půdy. Pokud bude pH půdy kyselejší, lépe se vybarví na podzim listy. V době plného růstu zaléváme rostliny, které jsou v nádobách, velice hojně, jinak mírně. Pokud je pěstujeme jako keře, musíme každé jaro zastřihovat.

 

Loropetalum

Dobře větvené stálezelené keře pěstované pro listy jsou původem z Číny. Květy jsou podobné vilínům a objevují se na přelomu zimy a jara. Vhodné pro pěstování v kontejneru. Jedná se o chladuvzdorné rostliny, které k dobrému kvetení potřebují minimálně 5° C. Vyžadují plné světlo nebo polostín a dobře provzdušněnou úživnou půdu s neutrálním až kyselým pH. Ve vegetační době hojně zaléváme.

 

Nandina domácí

Stálezelené nebo poloopadavé keříky, které nás okouzlí výjimečně barevnými listy a sytě červenými kulovitými plody. Kvete uprostřed léta. Vhodné i pro pěstování v nádobách. Volíme slunné a chráněné stanoviště s úživnou a dobře propustnou půdou, která nesmí být vysychavá. Plně mrazuvzdorná, pěstování venku snáší velice dobře. V polovině nebo na konci jara provádíme výchovný řez.

 

Parrotia

Vyžaduje stanoviště s plným sluncem. Půda musí být úživná , ale vlhká a dobře provzdušněná. Snáší i mírně vápnitou půdu, avšak nejlepšího zabarvení dosahuje v půdě kyselé. Je plně mrazuvzdorná, ale pokud jsou silné mrazy můžou být květní pupeny zničeny.

 

Sazaník

Tyto zajímavé v létě kvetoucí keře s neobvyklými květy by neměly chybět v žádné zahradě. Vyžadují slunce nebo lehký stín s výživnou, hlubokou a vlhkou půdou, která je dobře propustná. Plně mrazuvzdorné.

 

Jehličnany

Jehličnany patří spolu s listnatými stromy a keři mezi nejvýznamnější rostliny nejen v krajině a parcích, ale i v zahradách, terasách, balkonech a vegetačních nádobách. Jedná se o stálezelené víceleté rostliny se zdřevnatělými stonky a větvemi. Rozdělujeme je podle výšky na stromy a keře. Můžeme je vysazovat samostatně, anebo ve skupinách spolu i s listnatými dřevinami. Lze tak vytvořit velice působivé kompozice. Některé jehličnany jsou vhodné na vysazování živých plotů (volně rostoucích i tvarovaných), či zelených stěn. Velmi oblíbené jsou rovněž půdopokryvné formy, které lze využít na těžko přístupné svahy nebo členité plochy.

Všechny jehličnany se vysazují s kořenovým balem. Nejvhodnější dobou k výsadbě je jaro a pozdní léto. Později vysazené stromky nestačí zakořenit. Výpěstky v kontejneru je možné vysazovat od začátku března až do konce května a od začátku srpna do poloviny listopadu. Při opatrné manipulaci můžeme kontejnerované jehličnany vysazovat během celého vegetačního období. Dbáme na to, aby choulostivějsí jehličnany byly vysazovány na chráněných místech (pod vysokými stromy, u stěn budov apod.). Citlivé dřeviny nikdy nevysazujeme na jižní a východní exponované svahy, kde mohou být poškozeny nočními mrazy při jarním pučení. Před vysazením je třeba kořenový bal dobře nasytit vodou. Jáma by měla být asi dvakrát větší než kořenový bal. Ke kořenům přidáváme listovku a písek nebo kompost, rašelinu a písek. Nikdy nevysazujeme hluboko a do půd s obsahem vápna. Po vysazení opakovaně zaléváme. Povrch zakryjeme drcenou kůrou, rašelinou , pilinami, posekanou trávou, případně jiným mulčem. Náročnější jehličnany na zimu překryjeme chvojím, rákosem nebo slámou. Zabezpečíme proti okusu zvěří.

 

NÁVODY NA PĚSTOVÁNÍ BYLINEK

 

Dobromysl obecná

Nenáročná bylinka na pěstování, která dobře roste v každé normální zahradní zemině. Sázíme na slunečné stanoviště. Je plně mrazuvzdorná a na stanovišti vydrží po mnoho let.

 

Dobromysl zlatá

Nenáročná bylinka na pěstování, která dobře roste v každé normální zahradní zemině. Sázíme na slunečné stanoviště ( při zastínění ztratí svou krásnou zlatou barvu). Je plně mrazuvzdorná a na stanovišti vydrží po mnoho let.

 


Eleuterokok osinatý

Je to vytrvalý mrazuvzdorný keřík, který lze pěstovat i v našich podmínkách. Na pěstování je zcela nenáročný a roste v každé běžné zahradní půdě, přednostně v kypré. Sázíme na slunečné až pohostinné stanoviště. Mladé rostliny je třeba přistínit, protože bývají náchylné na popálení sluncem.

 

Fenykl obecný

Sázíme do humózní vápnité půdy. Nedaří se mu v půdách těžkých, přemokřených nebo příliš suchých – je náročný na vláhu. E vhodná jako plodina tzv. druhé trati, protože nesnáší přímé hnojení.

 

Goji kustovnice

Je plně mrazuvzdorná a vhodná pro pěstování v našich podmínkách.  Vyhovují ji slunné polohy s kvalitní humózní půdou (lehčí hlinitopísčité) a dostatkem vláhy. Sázíme nejlépe na jaře v březnu až dubnu. Do sázecí jámy přidáme kompost a kvalitně uleželý organický hnůj. Půdu kolem rostliny mulčujeme – zabráníme tím vysychání. Během sezony vydatně zaléváme, obzvláště mladé  rostliny. Hnojíme organickým hnojivem nejlépe na podzim. Pro dosažení většího výnosu pravidelně prořezáváme.

 

Citronová tráva

Jedná se o nemrazuvzdornou trvalku, která snese nízké mrazy pouze velice krátce. Přes léto ji pěstujeme venku a přes zimu doma. Vyhovuje jí slunné stanoviště a dobře propustná půda. Během sezony ji musíme vydatně zalévat, ale dáváme pozor, aby nedošlo k přemokření kořenového balu, protože to nesnáší. Občas přihnojíme organickým hnojivem. Během vegetační sezony musíme mnohdy ještě jednou přesadit, protože tráva poměrně rychle roste a  záhy prokoření pěstební nádobu. Množíme pomocí dělení trsů. Dobře přezimuje při pokojové teplotě.

 

Aloisie citronová

Pěstujeme jako pokojovou rostlinu nebo balkónovou.  Jako stanoviště je  nejvhodnější je polostinné místo  s ranním a večerním sluncem.  Sázíme do vyhnojeného substrátu pro pokojové rostliny. Během sezony jednou týdně přihnojujeme a vydatně zaléváme, protože aloisie rychle prokoření květináč. Pokud dojde k přeschnutí kořenového balu, shazuje listy.  Mladé rostliny zaštipujeme, aby pěkně zkošatěly. Přes léto je možné aloisii vysadit i do volné půdy a před zimními mrazy ji vyrejeme a přeneseme domů. Přezimujeme ji v chladné mrazuprosté  místnosti, pokud možno světlé. Při přezimování ve tmě shodí listy (což nevadí, na jaře spolehlivě opět naraší).  V zimě občas mírně zalijeme, aby zcela neproschl kořenový bal. Na jaře poměrně hluboce keřík sestřihneme, eventuelně prosvětlíme korunku.

 

Anginovník čínský

Je nenáročný na pěstování a lze ho pěstovat jako pokojovou rostlinu nebo venku na záhonu. Anginovník je mrazuvzdorný do minus dvaceti stupňů Celsia a proto jej při venkovním pěstování musíme důkladně chránit před mrazy nastýlkou ze slámy nebo chvojím. Sázíme na slunné stanoviště do  humózní propustné (lehce písčité), neutrální půdy, která je spíše vlhká. Zálivku provádíme pravidelně, ale spíše mírně, aby nedošlo k přemokření kořenů, které by mohly uhnívat. Pokud rostlinu pěstujeme v květníku, musíme ji 1-2krát do měsíce hnojit plným tekutým hnojivem. V zimě zálivku omezíme a nehnojíme vůbec. Množíme dělením trsů nebo semenem.

 

Aztécký cukr

Pěstujeme od jara do podzimu venku jako přenosnou rostlinu, většinou v závěsných koších, neboť rychle roste a vytváří dlouhé převisy. Sázíme do propustné hlinito písčité zeminy. Rostlině dopřejeme dostatek světla (nejlépe východní strana) a tepla, neboť jen tak vytvoří v listech dostatek sladkých látek. Na podzim ji přemístíme domů, kde přezimuje při pokojové teplotě a při mírné zálivce snese  na dostatečně světlém místě teplotu 8 -10 stupňů Celsia.

 

Bazalka vytrvalá

Pěstujeme většinou jako přenosnou rostlinu, kterou během vegetační sezony po „zmrzlých“ přemístíme na slunečné a před větrem chráněné stanoviště. Sázíme do kvalitního zahradnického substrátu a pravidelně hnojíme přírodními hnojivy a dostatečně zaléváme (někdy musíme i během léta přesadit, protože velice rychle roste).Pěkný tvar keříku udržujeme pravidelným zaštipováním. Na zimu přemístíme domů a přezimujeme při teplotě nad 15 stupňů Celsia (při teplotě pod 14 stupňů celsia zastavuje svůj růst) na světlém místě a omezíme zálivku. Tento druh bazalky můžeme pěstovat přes léto i na záhonech ve volné půdě, ale musíme počítat s tím, že nepřezimuje.

 

Levandule

Aromatická léčivá rostlina s uklidňujícími účinky a podporující trávení by neměla chybět v žádném bylinkovém záhonu a okrasné zahradě. Pěstujeme na plném slunci v dobře propustné zahradní půdě. Na jaře vyžaduje mírný sestřih. Vysazujeme na okraje záhonů, na skalky, do nádob a koryt. Obzvláště vhodná je výsadba mezi růže, protože svojí vůní odpuzuje mšice. Na stanovišti vydrží po několik let. Mrazuvzdorná.

 

Chřest

Pěstujeme jako okrasnou nebo užitkovou rostlinu ke konzumaci. Sázíme do lehké hlinitopísčité půdy. Při pěstování na sklizeň si předem na podzim  připravíme rigoly hluboké cca 60 cm, do kterých uložíme vrstvu kvalitního kompostu a uleželého hnoje. Na jaře v příštím roce vysazujeme sazenice. Pravidelně zaléváme a odplevelujeme. Prýty necháme 1. a 2. rokem vyrůst až do podzimu a sklízíme je  až třetím rokem na jaře, kdy rostliny již dostatečně zesílily.

 

Máty

Má ráda slunečné až polostinné stanoviště s bohatou, vlhkou a propustnou půdou. Mátu lze stříhat kdykoliv během roku, tedy vždy, když potřebujete čerstvé lístky. Otrhávají se buď jednotlivé lístky, nebo se stříhají celé větvičky. Není se třeba obávat, při správné péči velice rychle vyrostou listy nové.

 

Meduňka

Slunné stanoviště. Kultivary se zlatavými listy je však lepší pěstovat v polostínu či stínu, jinak se jejich zbarvení ztrácí. Potřebuje dostatek vláhy, ale půda musí být zároveň propustná. Dobře roste i v nádobách. Snadno se rozmnožuje semeny i řízky.

 

Saturejka
Má ráda hlinitopísčitou půdu a daří se jí ve svahu. Snese spíše sucho než přemokření. Nať seřezáváme v době květu (obvykle od července) a rychle ji suší ve stínu při teplotách do 35 °C. Můžeme ji sklízet postupně při slabším seřezávání nebo i jednorázově asi ve druhé polovině léta s celkovým ukončením kultury. Saturejku nejlépe sklízíme ráno kolem osmé hodiny.

 

Tymián
Rostlina má ráda sucho. Měli bychom ji chránit před studenými větry a nesvědčí jí mokré zimy. Tymián vysazujeme na jaře nebo na podzim do dobře propustné půdy. Při pěstování v květináči použijeme půdu obohacenou o kompost a drobný štěrk. Stříháme ho zpravidla dvakrát ročně, po odkvětu a ještě jednou na podzim. Tymián začíná kvést v květnu a kvete až do září. Záhony obnovujeme tak po čtyřech až pěti letech.

 

Šalvěj
Dobře propustná hlinitopísčitá půda je značka ideál. Šalvěji se ovšem bude dobře dařit i v suchých nebo na živiny chudých či vyčerpaných půdách. Výborně poroste na slunném a dobře chráněném místě. Nesnese ovšem hnojení čerstvým hnojem .Brzy na jaře je vhodná doba na zastřihování šalvějí. Pokud by se rostlina ostříhala před zimou, mohla by se v zimním období dostat do potíží. Nyní, v únoru, se mohou výhonky zkrátit na asi 5 cm. Po ostříhání a zlepšení počasí bude šalvěj vyhánět nové výhonky a rozroste se.

 

Levandule
Nejkrásněji kvete na slunných a teplejších místech s lehkou, propustnou, písčitou, sušší a mírně zásaditou půdou. Když jsou pryč poslední mrazy, nastává správný okamžik k zasazení levandule na zahradu. Proto vyčkejte a zasaďte rostlinu ven do země uprostřed května. Chcete-li zasadit vedle sebe několik levandulí, dodržujte mezi nimi vzdálenost 30 cm. Poté levanduli dobře zalijte a první týdny po zasazení udržujte zeminu vlhkou.

 

Řepík vonný
Vyhovuje mu slunná či polostinná stanoviště, stejně jako hlinité či hlinito-písčité půdy, které mají neutrální nebo kyselé pH. Řepík vonný není třeba enormně zalévat a přežívá i zimu, neboť se jedná o mrazuvzdornou rostlinu.

 

Santolina
Potřebuje velmi propustnou zem, přednostně chudou na živiny a maximálně slunné stanoviště. Po odkvětu doporučujeme ostříhat odkvetlé stonky a zjara celý keřík zastříhnout podobně jako levandule, aby nevyholoval zespodu.

 

Vratič obecný
Má rád slunná stanoviště a nesnáší přemokření a stín. Rozmnožuje se semenem nebo oddenky. V minulosti byla poměrně často využívána v léčitelství. Dnes se od vnitřního užití ustupuje (větší dávka je toxická).

 

Kozlík lékařský
 má rád slunečné nebo polostinné polohy. Nejlépe poroste v hlinitopísčité půdě s neutrálním pH. Vhodné je zvolit vlhkou půdu bohatou na živiny. Potřebuje pravidelné zalévání nebo půdy, které jsou neustále mokré.

 

Petržel zahradní
potřebuje dobře propustnou a úrodnou půdu bohatou na živiny. Daří se jí nejlépe na světlém nebo i částečně zastíněném místě; nemá ráda přímé slunce. Vyžaduje stálou vlhkost, ovšem nesmíme to se zálivkou přehnat, jinak žloutnou listy. Petrželka žloutne také v případě, že je moc sucho.

 

Vavřín
slunném závětrném místě, snese i polostín. Potřebuje světlo, bohatou zálivku a půdu plnou živin – potom rychle roste, 4–5 cm za měsíc. Bobkový list potřebuje prostorný květináč, aby se měl kam rozrůstat. Vyhovuje mu kvalitní hlinitopísčitý substrát.

 

Mydlice lékařská
Vlhčí půda, avšak na slunečné stanoviště. Mydlice se pěstuje jednak ve své přírodní formě, jednak ve formě plnokvěté, v bílé či růžové podobě. Od konce podzimu do jara je možné množit ji oddenky.

 

Rýmovník
rychle rostoucí pokojová rostlina, které stačí zálivka jednou za týden nebo dva. Před poléváním se ujistěte, zda je vrchní část zeminy v květináči suchá, a až poté ji zalejte. Rýmovník můžete od jarních měsíců až do pozdního podzimu pěstovat i venku.

 

Yzop lékařský
nejvhodnější sluneční polohy. Přednostně ho vysazujeme do sušší, hlinito-písčité půdy s dostatkem vápníku. Rostlině nevyhovují kyselé a trvale zamokřené půdy. Yzop výborně toleruje sucho, ale během letních veder mu dopřejte občasnou zálivku.

 

Houbové koření
Sází se do neutrální, propustné, humózní zeminy (zahradnický substrát). Rostlinu pěstujeme jako přenosnou, takže přes léto můžeme rostlinu nechat venku a na zimu ji opět pěstovat při pokojové teplotě nebo teplotě min. 5-10°C.


 

Pažitka
vyhovují slunná stanoviště a sušší místa. Paradoxně se jí ale lépe daří v podhorských oblastech, kdy při nižších teplotách vytváří větší trsy.

 

Česnek medvědí
Vhodná doba výsevu je od října do března přímo do volné půdy. Cibulky se vysazují koncem léta – v srpnu a září, kdy už je česnek odkvetlý. Vyhovují mu stinná místa v blízkosti stromků nebo keřů.

 

Křen
pěstujeme na slunci nebo v polostínu. Potřebuje vlhkou bohatou půdu. Vhodné je ji předem dobře připravit a pohnojit správně vyzrálým kvalitním kompostem, který jsme před výsadbou zaryli do půdy.

 

PĚSTOVÁNÍ TRVALEK, SKALNIČEK

 

Konvalinka vonná

Využíváme jako půdopokryvnou rostlinu, které se nejlépe daří na stinném a pohostinném stanovišti. Roste v každé normální lehčí zahradní půdě, která je dostatečně humózní a vlhká. Za velkých veder je dobré konvalinky pravidelně zalévat. Při sázení by měly být kořeny rostlin lehce pod povrchem půdy. Konvalinky lze pěstovat i v nádobách.

 

Srdcovka

Ideálním místem pro pěstování srdcovky je polostinné stanoviště s propustnou a výživnou půdou s dostatkem humusu a vláhy. Nadměrná vlhkost, velké sucho a polední úpal srdcovka nesnáší. Srdcovku neokopáváme, protože mé křehké kořeny, které jsou poměrně mělce rozloženy pod povrchem půdy. Po odkvětu zcela zatahuje. Kontejnerované rostliny můžeme sázet celosezónně, ale dbáme vždy na dostatečnou zálivku obzvláště v letních měsících.

 

Divizna velkokvětá

Dvouletá bylina je poměrně nenáročná a daří se ji na místech, kde se jiné rostliny obvykle neuchytí – můžeme ji vysazovat do skalek, zídek, suchých pískových štěrkových svahů. Divizna vyžaduje teplé slunné a suché stanoviště s dostatkem výživy v půdě zásadité až mírně kyselé.

 

Denivka

Nenáročná trvalka, které se dobře daří v běžné zahradní zemině. Kontejnerované sazenice můžeme sázet po celou vegetační sezonu (pokud sázíme v období sucha, je nutná opakovaná zálivka). Sázíme je vždy tak, aby krček byl v úrovni plochy záhonu,  40 cm od sebe na slunné stanoviště, které je dobře odplevelené. Záhon může být vyhnojený kompostem nebo dobře uleželým hnojem. Průmyslovými hnojivy přihnojujeme během vegetace v květnu a po odkvětu v srpnu. V prvním vegetačním období se vytváří především kořenový systém  a nadzemní část zůstává poměrně nevyvinutá. Zdravé olistění a květy se vyvinou až dalším rokem. Koncem podzimu listy zatahují, střiháme je až na jaře.

 

Dlužicha

Sázíme do propustné zeminy s dostatkem živin (nejlépe s přídavkem kompostu) na stanoviště s rozptýleným světlem. Během letního suchého počasí je dobré rostliny zalít. Dlužicha sice vyžaduje minimální péči, ale abychom zachovali atraktivní vzhled rostliny, je třeba  jednou za 4 roky rozdělit trsy a rostlinu přesadit.

 

Anisodontea

Pěstujeme v nádobách, které umístíme na teplé a slunné stanoviště. Sázíme do humózního substrátu, která obohatíme zahradním kompostem. V době vegetace vydatně zaléváme a pravidelně přihnojujeme. Přezimuje ve světlých chladných místnostech s teplotou od 5 do 15 stupňů Celsia a s minimální zálivkou. Na jaře hluboce seřízneme, abychom podpořili květenství.

 

Astra novoanglická

Astry dávají přednost slunnému stanovišti a dobře rostou v každé běžné zahradní půdě. Při výsadbě obohatíme zeminu kompostem. Po několika letech je nutné rostlinu zmladit přesazením, jinak špatně pokvete – pouze po obvodu.

 

Barvínek

Půdopokryvná, stálezelená rostlina je nenáročná na pěstování a dobře roste v každé běžné zahradní půdě. Nemá ráda přemokřené a nebo příliš suché půdy. Ervínek je odolný proti chorobám, škůdcům a dobře snáší i znečištěné ovzduší. Může se vysazovat i na svažité pohostinné i zcela zastíněné pozemky. Rostliny vysazujeme na jaře a na podzim, kontejnerované můžeme sázet během celé vegetační sezony. Při vysazení v horkých letních měsících dbáme, aby rostlinám nepřeschnul kořenový bal a pravidelně zaléváme, dokud rostlina dobře nezakoření.

 

Bergenie

Jedná se o vysoce mrazuvzdornou a nenáročnou rostlinu na pěstování. Bergenie jsou vysoce přizpůsobivé k podmínkám, do kterých byly vysazena. Bez problémů snáší i suchá stanoviště s celodenním osluněním. Vyhovuje jim téměř každý typ půdy, kromě trvale přemokřených. Na stanovišti pod stromy a při celodenním zastínění méně pokvetou. Bohatě kvetou na místě s dostatkem světla.Růstu bergenie prospěje občasné nasypání kompostu na oddenky. Při přehnojení však bergenie málo pokvetou a nadměrně se vyvinou listy. Kontejnerované sazenice vysazujeme během celé vegetační sezony. Bergenie lze s úspěchem pěstovat i v nádobách.

 

Brsleny

Stálezelená neopadavý keřík se hodí i pro osázení nádob. Dobře roste v mírně kyselé a propustné půdě. Těžké a trvale přemokřené půdy mu nevyhovují. Na světlo jsou brsleny poměrně nenáročné. Dobře rostou a vybarvují se i v polostínu. V zimě je potřeba brsleny chránit před přímým sluncem. Mladší rostliny na zimu chráníme přikrývkou z chvojí. Pokud dojde k poškození rostliny mrazem, musíme provést radikální řez. Brslen bez problému znovu obrazí a rychle doroste. Tvarování řezem provádíme před jarním rašením. Kontejnerované rostliny vysazujeme během celé vegetační doby. Při výsadbě v letních měsících  musíme dobře zalévat, aby nedošlo k zaschnutí kořenového balu.

 

Čechrava

Nenáročná rostlina na pěstování. Nejčastěji vysazujeme do trvalkových záhonů, na skalky a u jezírek. Dobře rostou i pod vzrostlými stromy.  Nejlépe se čechravě daří v polostínu v propustné  půdě bohaté na humus. Pokud vysadíme čechravu na slunné stanoviště, musíme ji během letního sucha zajistit dostatečnou zálivku. Suché a písčité půdy nejsou pro čechravu vhodné. Kontejnerované rostliny vysazujeme během celé vegetační sezony. Při výsadbě v letních měsících musíme pravidelně zalévat, aby nedošlo k přeschnutí kořenového balu a rostlina neuhynula.

 

Čistec

Je to vděčná trvalka, která plní úlohu půdopokryvné rostliny. Díky svému olistění pokrytému hebkými stříbrošedými chloupky působí efektně v zahradě prakticky po celý rok. Ideálním stanovištěm pro pěstování čistce je slunné výhřevné místo. Jinak je zcela nenáročný na zálivku i typ půdy. Kontejnerované sazenice vysazujeme celosezónně. Po zimě odstraníme z rostlin staré a zahnědlé listy.

 

Hořec

Sázíme do dobře propustné půdy bohaté na humus. Nejlépe vyhovuje substrát z čisté rašeliny s humusem a pískem, který dobře drží vlhko a jež rostliny potřebují obzvláště v době růstu. Hořcům vyhovuje světlé až mírně přistíněné stanoviště, NE ÚPAL! Hořce nesnášejí v půdě vápno. Kontejnerované rostliny můžeme sázet během celé vegetační sezony. Pokud sázíme v letních měsících, musíme sazenici dostatečně zalévat, aby nedošlo k zaschnutí kořenového balu a k uhynutí.

 

Hosta

Preferují stanoviště s ranním sluncem nebo tzv. bloudivým stínem. Na celodenně osluněném stanovišti vyžadují pravidelnou zálivku. Nejlépe porostou v humózní a vyhnojené půdě. V prvních týdnech po výsadbě je důležité zajistit rostlinám dostatečnou zálivku. Při přílišném suchu se listy zmenšují. Hosty lze s úspěchem pěstovat i v nádobách. Musíme však pravidelně hnojit a dostatečně zalévat.

 

Kosatec sibiřský

Vyžaduje slunné stanoviště a dobrou zahradní půdu lehce kyselou. Odkvetlé lodyhy je potřeba odstřihnout, aby tvořící se semena neoslabovala rostliny. Kontejnerované sazenice vysazujeme během celé vegetační sezony. Při výsadbě v letních měsících dbáme na dostatečnou zálivku, aby rostliny dobře zakořenily a neuhynuly na přílišné sucho.

 

Kuklík

Patří k nenáročným plně mrazuvzdorným trvalkám. Daří se mu na slunečném i pohostinném stanovišti. Vyhovuje mu  mírně vlhká a výživná dobře propustná půda s neutrální reakcí. V zimě chráníme před trvalým zamokřením. Kontejnerované sazenice sázíme po celou vegetační sezonu. Při výsadbě v letních měsících dobře zaléváme, abychom zabránili uschnutí sazenice.

 

Sasanka japonská

Nenáročná zahradní trvalka, které vyhovuje polostninné až stinné stanoviště, které je však dobře prosvětlené. Nejlépe poroste v lehce kyselé a rovnoměrně vlhké půdě s dostatkem humusu, který půdě dodáme formou uleželého kompostu nebo hnoje. Na podzim je dobré rostlinu namulčovat listím, které přes zimu zetlí. Zimní přikrývka je nutná obzvláště  u mladých rostlin za holomrazů. Pokud je přílišné sucho, je dobré sasanky častěji zalévat, protože jinak uvadají. Kontejnerované sazenice vysazujeme během celé vegetační sezony. Při výsadbě v letních měsících dbáme na dostatečnou zálivku, aby sazenice neuhynuly na přílišné sucho.

 

Lomikámen

Vyžaduje slunné až pohostinné místo s vlhčí půdou, která je dobře propustná s dostatkem vápníku. Nejlépe se jim daří ve spárách mezi kameny. Lomikámen nesnáší úpal. Pravidelně zaléváme, kypříme půdu a přihnojujeme. Lomikámen lze pěstovat i v nádobách. Kontejnerované sazenice vysazujeme během celé vegetační sezony. Při výsadbě v letních měsících dbáme na dostatečnou zálivku, aby nedošlo k úhynu sazenice suchem.

 

Osteospermum

Tato překrásná trvalka není mrazuvzdorná, proto ji převážně pěstujeme v nádobách (lze však  zasadit i do  záhonu a na podzim vyrýt). Sázíme do půdy bohaté na humus na slunné stanoviště. Pravidelně hnojíme a zaléváme.. Abychom udrželi trvalou násadu květů je třeba udržovat stálou vlhkost a odkvetlé květy pravidelně odstraňujeme (jinak se tvoří semena).Na podzim po odkvětu rostlinu seřízneme a uložíme k přezimování na chladné (10 stupňů Celsia), ale světlé stanoviště a mírně občas zalijeme. Na jaře přesadíme do nového substrátu a od poloviny května umístíme venku. Osteospermum raší při 18 stupních Celsia.

 

Phlox

Sázíme do humózní a výživné půdy na plném slunci. Pokud jsou phloxy zastíněny, na špatně provětrávaném místě nebo hustě zasazeny, mohou trpět padlím. Kontejnerované sazenice můžeme vysazovat během celé vegetační sezony. Při výsadbě v letních měsících důkladně zaléváme a dbáme na to, aby neproschnul kořenový bal, než sazenice zakoření.

 

Řetězovka

Vyžaduje živnou a dobře propustnou půdu. Má ráda slunce, ale snese i polostín. Pravidelně zaléváme. Na podzim je vhodné ji přikrýt listím, aby nedošlo k vymrznutí při holomrazech. Kontejnerované sazenice vysazujeme během celé vegetační sezony. Pří výsadbě v letních měsících sazenici pravidelně zaléváme, aby nedošlo k zaschnutí kořenového balu.

 

Šalvěj

Pěstujeme přímo na záhonu nebo v nádobě v lehké a kypré, dobře propustné zemině. Sázíme na slunné a dobře chráněné stanoviště. Šalvěji prospívá přihnojování dobře uleželým kompostem. Během růstu zaštipujeme výhony, abychom docílili hezkého košatého tvaru. Květy po odkvětu odstraníme, aby se rostlina zbytečně nevysilovala tvorbou semen. Na zimu chráníme před mrazy chvojím nebo přihrnutou zeminou. Kontejnerované rostliny vysazujeme během celé vegetační sezony. V letních měsících pravidelně sazenice zaléváme, dokud rostlina dobře nezakoření.

 

Sléz prérijní

Nenáročná trvalka, plně mrazuvzdorná, která neúnavně kvete po celé léto. Roste prakticky v každé běžné zahradní půdě. Nejlépe se jí daří na plném slunci, snese ale i polostín. Po odkvětu seřízneme. Kontejnerované rostliny sázíme během celé vegetační sezony. Při výsadbě v letních měsících pravidelně sazenici zaléváme, dokud nezakoření.

 

Šuškanda

Vděčná a nenáročná trvalka, která je vynikající k řezu. Sázíme na plně osluněné stanoviště do propustné a výživné zeminy. Šuškandy dobře prospívají i suchých půdách. Zimní přemokření nesnáší. Kontejnerované sazenice vysazujeme během celé vegetační sezony.

 

Tařička

Vyžaduje suché, živné a propustné půdy s dostatkem vápníku. Nejlépe roste na slunném stanovišti, ale snese i polostín. Při holomrazech může namrzat, proto ji chráníme přikrývkou z chvojí. Hnojíme občas, pravidelně kypříme a zaléváme. Kontejnerované sazenice můžeme vysazovat během celé vegetační sezony.

 

Plamenka šídlolistá

Pěstujeme na plném slunci v propustné, lehké půdě bohaté na živiny. Jedná se o půdopokryvnou rychle se rozrůstající rostlinu, která je vhodná též do skalek, na zídky a na osázení koryt.

 

Rozchodník

Rozchodníky jsou nenáročné na pěstování, plně mrazuvzdorné a dobře snášejí i velké sucho. Rostou v každé normální zahradní,  dobře propustné půdě. Milují slunná stanoviště a poměrně rychle se rozrůstají.

 

Rožec plstnatý

Nenáročná rostlina na pěstování, která se díky svým stříbřitě šedým listům uplatňuje v zahradě po celý rok. Sázíme na slunné stanoviště s propustnou lehkou půdou. Rožec je vhodný na pokrytí zídek a suchých míst v zahradě. Je plně mrazuvzdorný a rychle se rozrůstá.

 

Trávnička

Sázíme na plné slunce na stanoviště s propustnou až kamenitou půdou, nesnáší vápník a poměrně rychle se rozrůstá.

 

Úrazník

Vysazujeme na menší plochy jako půdopokryvnou rostlinu nebo do spár mezi kameny na skalce. Roste v každé normální zahradní půdě, která je dobře propustná.

 

Gladiola - mečík

Gladioly nebo-li mečíky jsou překrásné hlíznaté  květiny, které nepřebernou barevnostní škálou květů rozzáří nejen vaše květinové záhony, ale budou se vyjímat i ve váze, kde vydrží velice dlouhou dobu. Původní šlechtěné druhy pocházejí z Jižní Afriky. Dnes jejich pěstování a šlechtění zažívá veliký rozmach. Narůstají do výšky 60 až 120 cm a jejich květenství je až 50 cm dlouhé. Jednotlivé květy jsou většinou trojúhelného tvaru 10 až 16 cm široké, ale mohou mít i jiné tvary, velikosti,  plnokvětost a pestrobarevnost..

Mečíky milují slunce, ale daří se jim i v polostínu. Vysazujeme je do humózní a dobře propustné zeminy, která by měla mít neutrální až slabě kyselou půdní reakci. V těžkých půdách trpí houbovými chorobami. Stanoviště volíme nejen slunné, ale také dobře chráněné před větrem, neboť vysoké stvoly s květy by se za větrného počasí mohly snadno vyvrátit. Je dobré jim pro tento případ zajistit oporu. Hlízy vysadíme v dubnu až květnu. Mečík je víceletá rostlina, ale v našich klimatických podmínkách nepřezimuje, proto se o ně musíme postarat. Odstraníme odkvetlá květenství a když začnou listy žloutnout, odstraníme i ty a hlízy vyndáme ze země ideálně - již na přelomu září a října. Nové hlízy očistíme a uložíme do místnosti, ve které se teplota pohybuje kolem 10°C. Rovněž můžeme hlízy ještě vydezinfikovat a na jaře je pak namořit proti škůdcům. Nevysazujeme na stejné místo!

 

PĚSTOVÁNÍ PNOUCÍCH ROSTLIN

 

Přísavník pětilistý

Zcela nenáročný na pěstování. Dobře roste v každé průměrné zahradní půdě. Snáší slunce, polostín i sucho. Podzimní vybarvení je však nejintenzivnější na plném slunci. Výborně snáší zmlazovací řez a je plně mrazuvzdorný.

 

Přísavník trojcípý

Dobře roste prakticky v jakékoliv hlinité půdě, dokonce i v suché a kamenité. Po zasazení vyžaduje dostatek vláhy. Vyhovuje mu jak slunné tak i polostinné stanoviště. V chladnějších oblastech je třeba mladé rostliny chránit před mrazem přikrytím

 

Vistárie

Vyžaduje teplé a slunné stanoviště chráněné před větry. Sázíme do propustné živné půdy, kterou můžeme při výsadbě ještě vylepšit kvalitním kompostem. Nevhodné půdy jsou s vyšším obsahem vápníku, který způsobuje chlorózu (žloutnutí listů). Z tohoto důvodu přihnojujeme výhradně kyselými hnojivy. Nejvhodnější doba pro výsadbu je jaro. Při jarním sázení je potřeba sazenice důkladně zalít a udržovat dostatečnou vláhu až do doby, plného zakořenění. Je dobré pokrýt zeminu mulčem, který zabrání odpařování vláhy. Při podzimní výsadbě musíme chránit roubovanou část, která může namrznout, pokud rostlina dostatečně nezakořenila. Pokud se u roubovanců objeví na podnoži plané výhony, je nutné je ihned odstranit.

 

Trubač

Sázíme do propustné, zásadité a humózní zeminy na slunné stanoviště. V létě je dobré rostlinu přihnojit hnojivem na podporu květů. Trubač se seřezává brzy z jara. Později bychom se připravili o květy, protože trubač kvete na konci šlahounů. Při opakovaném přelití mohou rostlinu napadat plísně. Sázíme nejlépe na jaře. Při podzimní výsadbě je dobré zakrytí mladé rostliny, aby v chladnějších oblastech za silných mrazů nevymrzla. Kontejnerované rostliny sázíme celosezonně. V letních měsících po zasazení dobře zalijeme.

 

Břečťan

Sázíme na stinná až pohostinná stanoviště do dobře propustné zásadité půdy. Vysazujeme na jaře a na podzim. Kontejnerované celoročně. Pokud vysazujeme v letních měsících během suchého počasí, dbáme, aby nedošlo k přeschnutí kořenového balu a rostlina tak neuhynula. Vysazujeme na vzdálenost 1-2 m (jinak dle potřeby). K uchycení potřebuje břečťan zhruba jeden rok, potom roste už velice rychle. Řez provádíme na jaře.

 

Zimolez (růže z jericha)

Zcela nenáročná rostlina na pěstování, vhodná k výsadbě na  pevné podpory - mřížky, pergoly, ploty atd. Roste v každé běžné zahradní půdě na slunném až polostinném stanovišti. Vysazujeme na jaře a na podzim, kontejnerované rostliny, celosezónně. Sazenice dáváme na vzdálenost 1-2 m. V prvních letech mladé rostliny raději v suchých letních měsících zaléváme.

 

Klematis (plamének, clematis)

Vysazujeme na světlé a před větrem chráněné stanoviště. Rostlině se daří jak na slunci tak i v mírném polostínu. Klematis potřebuje stabilní oporu. Nejvhodnější doba pro výsadbu je duben-květen, srpen-říjen. Kontejnerované rostliny vysazujeme po celou vegetační sezonu. Sázíme do jámy 50x50cm. Na dno dáme drenáž a na ní kvalitní zeminu promíchanou buď s kompostem nebo dobře uleželým hnojem. Klematisy preferují propustnou, výživnou zeminu přiměřeně bohatou na vápník. Špatně rostou v těžké, jílovité, studené, přemokřené nebo příliš suché zemině. Nesnášejí kyselou půdu! Rostlinu před sázením nasytíme vodou a zasadíme ji o 10 cm hlouběji, než byla v kontejneru a nakloníme ji k opoře. Klematis nesnáší přehřívání kořenů, je dobré je proto zastínit (např. předsadbou nižšími rostlinami). Před zimou navrstvíme kolem rostliny mulčovací materiál (chvojí, listí, posekanou trávu atd.), aby nevymrzly kořeny. Hnojení provádíme vždy až po odkvětu. Řez provádíme podle typu tzv. „řezné skupiny“. Druh, který kvete brzy na jaře na loňském dřevě neprořezáváme. U druhu, který kvete až  během června  na mladých výhonech, odstraňujeme odumřelé výhony z loňska.

 

Jasmín Stephanense

Slunná až polostinná místa. Pěstuje se většinou na písčitých, vlhkých a úrodných půdách. Co se týče klimatu, snese jasmín krátkodobé sucho i lehkou zimu.

 

Mučenka modrá

vyžaduje těžší jílovitou půdu, chudou na dusík a bohatou na fosfor a draslík. Ideálním způsobem je pěstování v dostatečně velké nádobě. Od května až do prvních mrazíků rostlinu letníme venku a na podzim umístíme do bezmrazé, světlé místnosti k ostatním balkónovým rostlinám.

Chmel

Vysazujeme na slunný otevřený prostor do hluboké úrodné půdy. Množíme jen samičí rostliny a to dělením kořenů s výhony nebo řízkováním stonkovými řízky začátkem léta. Vysazujeme ve 100 cm dlouhou sponu s oporou na pnutí.

 

Akébie
Na půdu je rostlina nenáročná, snáší i sušší půdy, nevadí jí slunce ani polostín. Mladé rostliny se vyplatí chránit v zimě před mrazy. Akebie se množí semeny, případně letními řízky. Hodí se k východním i severním stěnám, na pergoly, loubí i ke zdem, kde však vyžaduje oporu.

 

Jasmínovník
místo slunné či polostinné a chráněné před větrem. Zemina je vhodná jakákoli dobře propustná. V období vegetace zaléváme denně a od dubna do srpna přihnojujeme 1 x týdně. V průběhu vegetace od druhé poloviny května umístíme na venkovní stanoviště.

Podražec velkolistý 
Má rád hlubokou, živnou, přiměřeně vlhkou půdu.Řez možno provádět z jara, nebo po odkvětu. Není potřeba přihnojovat. Sázíme na slunná místa.

 

PĚSTOVÁNÍ TRAVIN

 

Okrasné traviny

Tato skupina zahrnuje vytrvalé i jednoleté rostliny, z nichž některé jsou stálezelené. Pěstují se většinou pro své olistění a květenství, které je složené z klásků. Měly by být součástí každé okrasné zahrady, neboť dodávají záhonům eleganci a jsou spolutvůrci kontrastů. Jsou atraktivní nejenom v létě, ale i v době vegetačního klidu. Nabízí se nám široká škála druhů nejenom v barevných odstínech, ale i výškách od 10 cm až po třímetrové giganty. Můžeme je pěstovat jednotlivě i ve skupinách a trsech v kombinaci s květinami i dřevinami. Jejich atraktivní květenství se používá k dekoracím a do suchých vazeb. Některé druhy trav se hodí i na svahy pro zpevnění půdy. Trsnaté se dobře vyjímají v květinových záhonech. Dělí se na plně mrazuvzdorné až chladuvzdorné.

Tráva potřebuje většinou dostatek slunce a prakticky jakoukoliv propustnou půdu. Některé druhy snesou i slabé přistínění či vlhčí stanoviště. Choulostivější druhy (chladuvzdorné) nesnáší zimní vlhkost a déle trvající mrazy. Proto je nutné je zazimovat v prostorách chráněných před mrazem (zvláště kontejnerované).

 

Carex

Sázíme do hlinité vápnité půdy na teplé suché a slunečné místo. Pokud se rozhodneme pro pěstování v nádobě, musíme travinu během vegetační sezony pravidelně zalévat a přihnojovat.
 

Chrastice rákosová – lesknice

Patří k nejkrásnějším travinám vhodným k vodním plochám. Je mrazuvzdorná a dobře se rozrůstá. Dobře roste v jakékoliv půdě. Nejlépe jí vyhovuje humózní hlinitojílovitá pokud možno vlhká zem. Preferuje slunce a teplo, ale dobře poroste i v polostínu a stínu. Loňská stébla seřezáváme vždy až na jaře.

 

Dochan psárkovitý

Sázíme na slunečné stanoviště do propustné zahradní zeminy. Trsy s loňskými stébly sestřiháváme vždy až na jaře, neboť vytvářejí zimní ochranu kořenům. Dochan je mrazuvzdorný.

 

Imperáta válcovitá

Sázíme do výživné lehké půdy, která je mírně hlhká. Travina preferuje slunné stanoviště, protože ve stínu se špatně vybarvuje. Na zimu travinu zakrýváme organickým mulčem (listím, chvojím), aby nevymrzla – snáší mráz pouze do mínus 12 stupňů Celsia.

 

Kapraď samec

Kapraď má až 140 cm dlouhé kopinaté listy, které na zimu zasychají. Sázíme do kyselých i zásaditých (nejlépe vlhkých) půd na převážně stinné až polostinné stanoviště. Je to nenáročná a plně mrazuvzdorná rostlina.

 

Kostřava sivá

Tuto okrasnou travinu lze pěstovat i v nádobách. Nejlépe se jí však daří na slunném stanovišti s dobře propustnou zeminou (např. ve skalce). Snese však i mírné přistínění. Na zimu nevyžaduje zakrytí.

 

Miscanthus

Travina je nenáročná na pěstování, roste v jakékoliv běžné zahradní půdě. Po dobu jednoho roku zakořeňuje a pak roste již velice rychle. Je plně mrazuvzdorná. Seřezáváme ji až na jaře, protože jinak by mohla vyhnívat!

 

Ostřice jarní

Pěstujeme na slunečném stanovišti v běžné zahradní půdě.

 

Ostřice palmová tráva

Dekorativní travina, které vyhovuje slunečné i polostinné stanoviště s dostatečně vlhkou zahradní zeminou. Je vhodná k výsadbě na okrajích vodních ploch (jezírka, rybníky) a potoků. Travina je mrazuvzdorná až do -28 stupňů Celsia. Zaschlé výhony po zimě seřezáváme až na jaře, aby nedocházelo k vyhnívání.

 

Ozdobnice čínská

Toto čínské rákosí dorůstá až do výšky kolem 2 m. Sázíme nejlépe do hlinitopísčité půdy, ale dobře poroste v každé běžné zahradní půdě.  Nejlépe se rákosí daří na plném slunci a v polostínu. Je plně mrazuvzdorné a zcela nenáročné na pěstování. Již po třech letech pěstování vám vytvoří překrásnou soliterní dekoraci na vaší zahradě. Na zimu doporučujeme stonky na vrcholu svázat a seříznou je až na jaře, aby nedošlo přes zimu k vyhnívání.

 

Ostřice palmová

Má ráda slunce nebo polostín a vlhké a zamokřené ponoření do 15 cm. Půdy jsou vhodné vlhčejší a humóznější. Listy vydrží zelené až do prvních mrazíků.

 

Proso

Vyžaduje sluneční stanoviště a sušší propustné půdy. Občas je vhodné trsy rozdělit a znovu vysadit. Kořenový bal by neměl nikdy proschnout, udržování přiměřeně vlhkého substrátu je obzvláště důležité. Stejně důležitá je zálivka při pěstování v květináči

 

Děkujeme a přejeme hodně úspěchů při pěstování!

Rychlý kontakt

ZAHRADNICTVÍ ZOJA

Infolinka pro zákazníky:

720 976 246
objednávky,fakturace,
reklamace 

724 372 734
obecné informace

email: zahradnictvizoja@seznam.cz

ZMĚNY OBJEDNÁVEK a další záležitosti, prosíme, řešte emailem. Pro tyto úkony je nutný vstup do administrace eshopu a doložitelná korespon-dence. Přes den se pracovně pohybujeme v terénu a nahlížení do administrace je pro nás nemožné. Děkujeme za pochopení.

REPORTÁŽ - PEROVSKIA

REPORTÁŽ - TRUBAČ

REPORTÁŽ - PHLOX

BORŮVKOVÝ ANGREŠT

DOPORUČUJEME

VHODNÁ NA TERASY

NOVINKA

Tato webová stránka používá cookies

Na těchto stránkách fungují cookies, které naše společnosti využívají. Jednotlivé typy cookies a jejich dobu zpracování naleznete popsané níže v tabulce. Zvolte prosím Vámi preferovanou variantu. Pokud byste nás potřebovali ohledně výkonu vašich práv v souvislosti se zpracováním cookies kontaktovat, obraťte se prosím na společnost, jejíž stránky procházíte, nebo na našeho Pověřence pro ochranu osobních údajů. Pokud si myslíte, že s osobními údaji nenakládáme, jak bychom měli, máte možnost podat stížnost u Úřadu pro ochranu osobních údajů. Budeme však rádi, pokud se nejdříve obrátíte přímo na nás a budeme tak moct Váš požadavek obratem vyřešit.