AZALKA ´ROSENKOPFCHEN´

AZALKA ´ROSENKOPFCHEN´ - (Azalea Knap Hill ´Rosenkopfchen´) je opadavý vzpřímený a poměrně řídký keř, vystoupavého charakteru. Patří do čeledi vřesovcovitých. Dorůstá do výšky 1 až 1,5 m. Světle zelené měkké listy jsou oválného tvaru. Losoově růžové květy vytvářejí kulovité květenství. Nakvétají od poloviny května do poloviny června. Uplatnění najde ve skupinách vřesovištních rostlin i jako solitera. Plně mrazuvzdorná. Dodáváme v kontejneru P9.

Velkokvěté azalky nemají rádi těžkou, jílovitou a nepropustnou půdu. Vysazujeme na plné slunce i do polostínu s kyselou, vlhkou půdou. Azalky koření velmi mělce, nejčastěji je sázíme stejně hluboko jako rostly v původní nádobě. Jámu hloubíme spíše širší než hlubší. Substrát volíme pro rhododendrony a azalky, pokud máme původní půdy přidáváme rašelinu. Azalky můžeme tvarovat, řez provádíme po odkvětu.

Kontejnerované sazenice můžeme sázet během celé vegetační sezony. Kořenový bal musí být před sázením vlhký – případně ponoříme sazenici do nádoby s vlahou vodou, aby se kořeny nasytily. Sázíme do dostatečně hluboké jámy tak, aby vrchní část balu byla trochu pod úrovní terénu. Zahrneme zeminou a ihned po zasazení zalijeme. Je-li půda chudší na živiny, přidáme k hlíně dle druhu rostliny kompost, granulovaný chlévský hnůj či kvalitně uleželý hnůj organický nebo hnojivo pro kyselomilné rostliny (jehličnany, kanadské borůvky, kalmie, azalky rhododendrony a další)  Pokud rostlinu sázíme v letních měsících, obzvláště  v období sucha, častěji po výsadbě zaléváme tak, aby nedošlo k vyschnutí kořenového balu a rostlina neuhynula na následky sucha.

JAK POSTUPOVAT PO OBDRŽENÍ ZÁSILKY:

Krabici opatrně rozbalujeme, aby nedošlo k poškození rostlin. Jednotlivé krabice mohou být zajištěny hřebíky – POZOR NA PORANĚNÍ. Rostliny mohou být nad sebou v několika patrech a u dvojitého balíků budou v obou částech. Rostliny vybalujeme velice opatrně, některé jsou křehké a může dojít k poškození. Z rostlin odstraníme kartony (letáky) a igelitové sáčky. Po vybalení celé zásilky zkontrolujeme, zda bylo vše dodáno a nedošlo při přepravě k poškození. Pokud je něco v nepořádku, ihned se na nás obraťte. Olistěné rostliny po vybalení v žádném případě nedáváme hned na přímé sluníčko, ale necháme je minimálně  2-3 dny aklimatizovat ve stínu či polostínu. Rostliny s jarním dodáním nezapomínáme chránit před jarními mrazíky. Rostliny dostatečně zalijeme a postupujeme dle návodu níže.

Kontejnerované rostliny:

Po vybalení je důkladně zalijeme v případě, že je to třeba. Pokud se jedná o menší mladé sazenice, můžeme je ponechat v kontejneru, dokud nezesílí. Větší  prokořenělé  rostliny můžeme přesadit do většího kontejneru nebo rostlinu vsadíme do volné půdy. Do předem vyhloubené jámy (rozměry jámy přesahují minimálně o 10cm kořenový bal)  přidáme kvalitní zeminu a nalijeme vodu, poté kořenový bal důkladně zahrneme a zeminu ušlapeme tak, aby vznikla mírná miskovitá prohlubeň, ve které se bude při zálivce držet  voda a znovu zalijeme.  Kontejnerované rostliny můžeme vsadit kdykoliv od jara až do podzimu, v letních měsících dodržujeme pravidelnou zálivku.
 

Prostokořenné či balené stromky:

Prostokořenné stromky vysazujeme nejlépe na podzim od konce října, po celý listopad až do prvního zamrznutí půdy, na jaře je pak možné vysazovat po rozmrznutí půdy až do začátku května. U prostokořenných stromků a keřů udržujeme kořenový bal do doby vsazení ve vlhku, nenecháváme však dlouhodobě namočené – hrozí uhnití kořenů. Před vsazením kořeny namočíme na 2-24hodin do vody, poté konečky kořenů zakrátíme (oživíme). Do předem vyhloubené jámy (rozměry jámy přesahují minimálně o 10cm kořenový bal)  přidáme kvalitní zeminu a nalijeme vodu, poté stromek důkladně zahrneme a zeminu ušlapeme tak, aby vznikla mírná miskovitá prohlubeň, ve které se bude při zálivce držet  voda a znovu zalijeme.  Pokud se jedná o roubovaný stromek, musí roub zůstat 3-5cm na zemí, jinak by stromek takzvaně zpravokořenil a ztratil by vlastnosti podnože. Stromek zajistíme nejlépe kůlkem proti vyvrácení. Pokud se jedná o již rozvětvený stromek, větve zakrátíme až na 1/3 délky nebo na cca 3 očka (pupeny). Zakrátíme cca 2cm za pupenem, pokud zakrátíme u pupenu, který směřuje dovnitř koruny, větev, která následně vyroste, bude směřovat dovnitř koruny. Většinou spíše zakracujeme u pupenu, který směřuje směrem ven, abychom korunu zbytečně nezavětvovali. Jednu větev necháme jako hlavní terminál, na kterém se následně vytvoří další patro koruny. Hlavní terminál zakrátíme ve výšce, kde chceme, aby se vytvořilo další patro, jenž se začne tvořit cca 5 oček pod zastřižením. Velikost zakrácené koruny by měla více méně odpovídat velikosti kořenového systému. Stromek se pak mnohem snáze ujme. Pokud stromek sázíme v jarní sezoně, je nutné jej až do podzimu pravidelně zalévat, jinak v letním suchém počasí uhyne.

Pokud se jedná o tvar špičák, tedy nerozvětvený stromek, ve formě prutu, zakrátíme jej v takové výšce, kde požadujeme korunu. Můžeme si tak sami určit, zda chceme zákrsek, čtvrtkmen či polokmen. Koruna se začne tvořit cca 5 oček pod zastřižením. Pokud se jedná o tvar rozvětvený špičák, jako korunu ponecháme požadované větvičky a všechny ostatní spodní větvičky odstříhneme.

V případě mrazivého počasí  a nemožnosti výsadby, stromky ponechte v chladné místnosti  s obalem, kterým byly opatřeny a nezapoměňte udržovat vlhké, né přemokřené ani namočené v nádobě. Mohlo by dojít k uhnití kořenů. Možné  zasypat kořeny stromků i ve venkovních prostorách než dojde k výsadbě. Nezapomenout zalít.
 

Sloupové stromky:

Charakteristickým znakem sloupovitých (kolumnárních) ovocných stromů je jejich štíhlý tvar, který umožňuje oproti klasickým stromkům mechanizaci sklizně a malé nároky na prostor. Tyto ovocné stromky lze vedle sebe vysazovat na vzdálenost 50 cm (jabloně), 60-80 cm (třešně, slivoně, hrušně, meruňky a ostatní). Aby bylo dosaženo maximální sloupcové formy, je třeba tyto stromky zaštipovat a to i během vegetace na jaře. Nevyhovující obrost se buď zakracuje na jedno až dvouočkové čípky  (cca 15-20cm) nebo se odstraňuje úplně (neplatí pro jabloně, ty neupravujeme vůbec!). Pokud stromky vyrostou do nežádoucí výšky, může se zakrátit horní terminál. Pak je ale nutno počítat s tím, že se vrcholová část následně rozvětví. Větvení stromku je možné ponechat v přirozeném růstu. Vytvoří se tak topolovitá koruna s větším počtem větviček. Četnost větvení je závislá i na odrůdě. Sloupovité ovocné stromky mají oproti stromkům klasickým i tu výhodu, že plodí již v druhém roce po výsadbě. Vzhledem k této vysoké plodnosti jsou však náročnější na kořenovou i listovou výživu. Při obdržení namočíme na  2 – 24 hodin do vody né déle a sázíme do předem připravené jámy a přidáme kvalitní zahradní zeminu.
 

Cibuloviny:

Cibuloviny po obdržení ihned vybalíme a dáme do suché místnosti aby nedošlo k tvorbě plísně. Je možné ihned zasadit do květináče nebo do volné půdy. V květináči je lze sázet blíže k sobě než na zahradě, takže mezi nimi udržujte vzdálenost menší než průměr cibulky. Na cibulky nasypte vrstvu substrátu a pevně ho stlačte. Důležitým krokem je cibulky vydatně zalít, aby mohly dobře zakořenit. Nebojte, nadbytečná voda vyteče otvory na dně květináče.

V případě dalších dotazů a rad se na nás neváhejte obrátit!