RYBÍZ BÍLÝ PRIMUS keřový je česká samosprašná odrůda, která má vysokou a stálou plodnost. Sklízíme od poloviny července. Delší hrozny s bobulemi středními až velkými. Barva je ve zralosti žluto bílá, chuť je nakyslá, aromatická. Plody jsou vhodné na zpracování ve formě sirupů a vín. Vhodná do všech oblastí. Nejlépe však plodí v teplých oblastech v půdách dobře zásobených vláhou a živinami. Není napadána rzí, padlím trpí výjimečně. Stromek je třeba vyvázat ke kůlu, aby nedošlo ke zlomení kmínku pod korunou.
Rybízu se nejlépe daří ve středně těžkých, na humus bohatých a dostatečně vlhkých půdách. Nevhodné jsou půdy příliš suché, kamenité a vysokou hladinou spodní vody. Nejnáročnější jsou na půdu bílé rybízy. Nejméně náročné jsou rybízy černé. Všechny druhy rybízů nesnášejí mrazové kotliny, protože jim namrzají brzy na jaře se objevující květy. Nejlépe se rybízům daří na plném slunci, v polostínu méně plodí a ovoce je kyselé. Keřovitá forma rybízů vydrží při dobrých podmínkách na stanovišti až 40 let. Stromkové rybízy stárnou oproti keřům rychleji. U černých rybízů se pro zvýšení úrodnosti doporučuje vysazení více odrůd. Keře rybízu se vysazují na jaře i na podzim do řad od sebe vzdálených 2-3m, stromkové rybízy na vzdálenost 1m. Při výsadbě dáme do jamek hlubokých 40cm uleželý kompost a sazenice zasadíme vždy o 5 cm hlouběji, než rostly ve školce.U dvouletých sazenic ponecháme 3-5 silných výhonů, ostatní odstraníme. Při výsadbě na podzim, přihrneme hlínu, kterou na jaře odstraníme. Na jaře výhony zakrátíme na 2-3 pupeny. Kontejnerované rostliny můžeme vysazovat celoročně až do zámrazu půdy.U starších keřů udržujeme dobrou životnost pravidelným prořezem, kdy u země uřízneme 4-5ti leté málo plodné větve a všechny větve, které jsou rozlehlé. Výhony však nikdy nezakracujeme, protože plodí nejvíce právě v horní třetině. Hnojíme nejlépe organickým dobře uleželým hnojem nebo kompostem. Z průmyslových hnojiv je vhodný mletý fosfát a síran draselný.
Prostokořenné stromky a keře sázíme v době vegetačního klidu, na jaře - březen/duben a na podzim - konec října a celý listopad nebo až do zámrazu půdy, ranní mrazíky ani sněžení stromku při výsadbě nijak nevadí. Prostokořenné stromky se vyorávají na podzim dle agronomických zákonem určených lhůt - od začátku do konce října, na jaře pak ihned jak to počasí dovolí. U prostokořenných stromků a keřů udržujeme kořenový bal do doby vsazení ve vlhku, nenecháváme však dlouhodobě namočené – hrozí uhnití kořenů. Před vsazením kořeny namočíme na 2-24hodin do vody, poté konečky kořenů zakrátíme (oživíme). Do předem vyhloubené jámy (rozměry jámy přesahují minimálně o 10cm kořenový bal) přidáme kvalitní zeminu a nalijeme vodu, poté stromek důkladně zahrneme a zeminu ušlapeme tak, aby vznikla mírná miskovitá prohlubeň, ve které se bude při zálivce držet voda a znovu zalijeme. Pokud se jedná o roubovaný stromek, musí roub zůstat 3-5cm na zemí, jinak by stromek takzvaně zpravokořenil a ztratil by vlastnosti podnože. Stromek zajistíme nejlépe kůlkem proti vyvrácení. Pokud se jedná o již rozvětvený stromek, větve zakrátíme až na 1/3 délky nebo na cca 3 očka (pupeny). Zakrátíme cca 2cm za pupenem, pokud zakrátíme u pupenu, který směřuje dovnitř koruny, větev, která následně vyroste, bude směřovat dovnitř koruny. Většinou spíše zakracujeme u pupenu, který směřuje směrem ven, abychom korunu zbytečně nezavětvovali. Jednu větev necháme jako hlavní terminál, na kterém se následně vytvoří další patro koruny. Hlavní terminál zakrátíme ve výšce, kde chceme, aby se vytvořilo další patro, jenž se začne tvořit cca 5 oček pod zastřižením. Velikost zakrácené koruny by měla více méně odpovídat velikosti kořenového systému. Stromek se pak mnohem snáze ujme. Pokud stromek sázíme v jarní sezoně, je nutné jej až do podzimu pravidelně zalévat, jinak v letním suchém počasí uhyne.
Pokud se jedná o tvar špičák, tedy nerozvětvený stromek, ve formě prutu, zakrátíme jej v takové výšce, kde požadujeme korunu. Můžeme si tak sami určit, zda chceme zákrsek, čtvrtkmen či polokmen. Koruna se začne tvořit cca 5 oček pod zastřižením. Pokud se jedná o tvar rozvětvený špičák, jako korunu ponecháme požadované větvičky a všechny ostatní spodní větvičky odstříhneme.
JAK POSTUPOVAT PŘI OBDRŽENÍ ZÁSILKY S ROSTLINAMI
Krabici opatrně rozbalujeme, aby nedošlo k poškození rostlin. Jednotlivé krabice mohou být zajištěny hřebíky – POZOR NA PORANĚNÍ. Rostliny mohou být nad sebou v několika patrech a u dvojitého balíků budou v obou částech. Rostliny vybalujeme velice opatrně, některé jsou křehké a může dojít k poškození. Z rostlin odstraníme kartony (letáky) a igelitové sáčky. Po vybalení celé zásilky zkontrolujeme, zda bylo vše dodáno a nedošlo při přepravě k poškození. Pokud je něco v nepořádku, ihned se na nás obraťte. Olistěné rostliny po vybalení v žádném případě nedáváme hned na přímé sluníčko, ale necháme je minimálně 2-3 dny aklimatizovat ve stínu či polostínu. Rostliny s jarním dodáním nezapomínáme chránit před jarními mrazíky. Rostliny dostatečně zalijeme a postupujeme dle návodu níže.
Kontejnerované rostliny:
Po vybalení je důkladně zalijeme v případě, že je to třeba. Pokud se jedná o menší mladé sazenice, můžeme je ponechat v kontejneru, dokud nezesílí. Větší prokořenělé rostliny můžeme přesadit do většího kontejneru nebo rostlinu vsadíme do volné půdy. Do předem vyhloubené jámy (rozměry jámy přesahují minimálně o 10cm kořenový bal) přidáme kvalitní zeminu a nalijeme vodu, poté kořenový bal důkladně zahrneme a zeminu ušlapeme tak, aby vznikla mírná miskovitá prohlubeň, ve které se bude při zálivce držet voda a znovu zalijeme. Kontejnerované rostliny můžeme vsadit kdykoliv od jara až do podzimu, v letních měsících dodržujeme pravidelnou zálivku.
Prostokořenné či balené stromky:
Prostokořenné stromky vysazujeme nejlépe na podzim od konce října, po celý listopad až do prvního zamrznutí půdy, na jaře je pak možné vysazovat po rozmrznutí půdy až do začátku května. U prostokořenných stromků a keřů udržujeme kořenový bal do doby vsazení ve vlhku, nenecháváme však dlouhodobě namočené – hrozí uhnití kořenů. Před vsazením kořeny namočíme na 2-24hodin do vody, poté konečky kořenů zakrátíme (oživíme). Do předem vyhloubené jámy (rozměry jámy přesahují minimálně o 10cm kořenový bal) přidáme kvalitní zeminu a nalijeme vodu, poté stromek důkladně zahrneme a zeminu ušlapeme tak, aby vznikla mírná miskovitá prohlubeň, ve které se bude při zálivce držet voda a znovu zalijeme. Pokud se jedná o roubovaný stromek, musí roub zůstat 3-5cm na zemí, jinak by stromek takzvaně zpravokořenil a ztratil by vlastnosti podnože. Stromek zajistíme nejlépe kůlkem proti vyvrácení. Pokud se jedná o již rozvětvený stromek, větve zakrátíme až na 1/3 délky nebo na cca 3 očka (pupeny). Zakrátíme cca 2cm za pupenem, pokud zakrátíme u pupenu, který směřuje dovnitř koruny, větev, která následně vyroste, bude směřovat dovnitř koruny. Většinou spíše zakracujeme u pupenu, který směřuje směrem ven, abychom korunu zbytečně nezavětvovali. Jednu větev necháme jako hlavní terminál, na kterém se následně vytvoří další patro koruny. Hlavní terminál zakrátíme ve výšce, kde chceme, aby se vytvořilo další patro, jenž se začne tvořit cca 5 oček pod zastřižením. Velikost zakrácené koruny by měla více méně odpovídat velikosti kořenového systému. Stromek se pak mnohem snáze ujme. Pokud stromek sázíme v jarní sezoně, je nutné jej až do podzimu pravidelně zalévat, jinak v letním suchém počasí uhyne.
Pokud se jedná o tvar špičák, tedy nerozvětvený stromek, ve formě prutu, zakrátíme jej v takové výšce, kde požadujeme korunu. Můžeme si tak sami určit, zda chceme zákrsek, čtvrtkmen či polokmen. Koruna se začne tvořit cca 5 oček pod zastřižením. Pokud se jedná o tvar rozvětvený špičák, jako korunu ponecháme požadované větvičky a všechny ostatní spodní větvičky odstříhneme.
V případě mrazivého počasí a nemožnosti výsadby, stromky ponechte v chladné místnosti s obalem, kterým byly opatřeny a nezapoměňte udržovat vlhké, né přemokřené ani namočené v nádobě. Mohlo by dojít k uhnití kořenů. Možné zasypat kořeny stromků i ve venkovních prostorách než dojde k výsadbě. Nezapomenout zalít.
Sloupové stromky:
Charakteristickým znakem sloupovitých (kolumnárních) ovocných stromů je jejich štíhlý tvar, který umožňuje oproti klasickým stromkům mechanizaci sklizně a malé nároky na prostor. Tyto ovocné stromky lze vedle sebe vysazovat na vzdálenost 50 cm (jabloně), 60-80 cm (třešně, slivoně, hrušně, meruňky a ostatní). Aby bylo dosaženo maximální sloupcové formy, je třeba tyto stromky zaštipovat a to i během vegetace na jaře. Nevyhovující obrost se buď zakracuje na jedno až dvouočkové čípky (cca 15-20cm) nebo se odstraňuje úplně (neplatí pro jabloně, ty neupravujeme vůbec!). Pokud stromky vyrostou do nežádoucí výšky, může se zakrátit horní terminál. Pak je ale nutno počítat s tím, že se vrcholová část následně rozvětví. Větvení stromku je možné ponechat v přirozeném růstu. Vytvoří se tak topolovitá koruna s větším počtem větviček. Četnost větvení je závislá i na odrůdě. Sloupovité ovocné stromky mají oproti stromkům klasickým i tu výhodu, že plodí již v druhém roce po výsadbě. Vzhledem k této vysoké plodnosti jsou však náročnější na kořenovou i listovou výživu. Při obdržení namočíme na 2 – 24 hodin do vody né déle a sázíme do předem připravené jámy a přidáme kvalitní zahradní zeminu.
Cibuloviny:
Cibuloviny po obdržení ihned vybalíme a dáme do suché místnosti aby nedošlo k tvorbě plísně. Je možné ihned zasadit do květináče nebo do volné půdy. V květináči je lze sázet blíže k sobě než na zahradě, takže mezi nimi udržujte vzdálenost menší než průměr cibulky. Na cibulky nasypte vrstvu substrátu a pevně ho stlačte. Důležitým krokem je cibulky vydatně zalít, aby mohly dobře zakořenit. Nebojte, nadbytečná voda vyteče otvory na dně květináče.
V případě dalších dotazů a rad se na nás neváhejte obrátit!
RYBÍZ BÍLÝ ŽITAVA- Stromkový | předchozí produkt | RYBÍZ BÍLÝ ´PRIMUS´ KEŘ | další produkt | RYBÍZ BÍLÝ ´WERDEVIA´ STROMKOVÝ kont. 2L |