NOVINKA

PODZIMNÍ VÝPRODEJ

SILNÉ SAZENICE

NOVINKA

Domů RHODODENDRON ´KŘIVOKLÁT´
Novinka
IN-VITRO

RHODODENDRON ´KŘIVOKLÁT´

Záruka CENA JE KONEČNÁ
Dostupnost SKLADEM
Cena 69 Kč vč. DPH
Počet kusů

Rhododendrony a azalky vyžadují kyselou propustnou  půdu (zcela bez vápna), bohatou na živiny. Mají rádi chladnější a vlhčí stanoviště. Nejvhodnějším substrátem je hrubá vláknitá rašelina. Dobrá je i borová hrabanka, která má podobné vlastnosti jako rašelina. Listovku lze použít pouze jako doplněk (1/3  objemu sazebního substrátu). Lze přidat k substrátu i piliny, které dobře drží vláhu. Propustnost lze zvýšit přidáním písku nebo perlitu.  Rhododendrony milují vlhkost i v ovzduší. Pozor však na přemokření kořenů (snadno k němu dojde v květináčích!) při kterém kořeny začnou uhnívat. Z tohoto důvodu je dobré dát do vlhkých půd i květináčů drenáž.

Prostokořenné rostliny je dobré vysazovat na jaře, kdy mají dobrou šanci zakořenit. Sázíme je do jámy cca 50x50 cm a můžeme zároveň se substrátem přidat i dlouhodobě působící hnojivo. Po vyjmutí rostliny z květináče je třeba rozvolnit zplstnatělý kořenový bal. Po zasazení je třeba rostlinu důkladně zalít ( v případě suchého slunečného počasí je nutno zálivku zopakovat) a zahrnout mulčem, který zabrání prosychání zeminy a růstu plevelů. Při odplevelování se rhododendrony a azalky nikdy neokopávají, aby se nepoškodily kořeny, které jsou na vrchu.

Při pěstování v květináči je dobré vybírat nádoby tvarované do šířky, protože tak rostou i kořeny (výškově postačí květináč 30 – 40 cm).

Hnojení se provádí na konci zimy, na jaře před květem a v létě. Od konce srpna již nehnojíme, aby nedošlo k ohrožení vyzrání dřeva.

Na zimu je třeba chránit kořenový krček přihrnutím mulče. V zimě, ve dnech, kdy nemrzne je dobré rododendrony zalít a tím je uchránit před namrznutím, protože nedostatek vláhy je v zimě poškozuje nejvíce. V předjaří je třeba za slunečných dnů beze sněhu rododendrony chránit před prudkým sluncem přistíněním.

Rododendrony a azalky se neupravují řezem. Odstraňují se pouze poškozené či zaschlé větve.

Vylamováním (zaštipováním) odkvetlých květů se podpoří násada květů pro příští sezonu. Při vylomení starého květenství  vyrazí na každém výhonu nejméně 2 nové letorosty. Dosáhne se tím kompaktnějšího tvaru rostliny s hustším větvením (zaštipování je obzvláště vhodné provádět  u rostlin v květináčích).

 

Kontejnerované sazenice můžeme sázet během celé vegetační sezony. Kořenový bal musí být před sázením vlhký – případně ponoříme sazenici do nádoby s vlahou vodou, aby se kořeny nasytily. Sázíme do dostatečně hluboké jámy tak, aby vrchní část balu byla trochu pod úrovní terénu. Zahrneme zeminou a ihned po zasazení zalijeme. Je-li půda chudší na živiny,   přidáme k hlíně kompost či granulovaný chlévský hnůj, nebo kvalitně uleželý hnůj organický.  Pokud rostlinu sázíme v letních měsících, obzvláště  v období sucha, častěji po výsadbě zaléváme tak, aby nedošlo k vyschnutí kořenového balu a rostlina neuhynula na následky sucha.

NÁVOD - Jak postupovat při obdržení zásilky:

Krabici opatrně rozbalujeme od shora dolu. POZOR NA PORANĚNÍ - jednotlivé krabice jsou zajištěny mimo jiné také hřebíky. Rostliny mohou být nad sebou i v několika patrech. Rostliny vybalujeme velice opatrně, některé rostliny jsou křehké a mohlo by při vybalování dojít k jejich poškození!   Po vybalení celé zásilky zkontrolujeme, zda bylo vše dodáno a zásilka je v pořádku. Pokud není něco v pořádku, nebojte se na nás obrátit. Olistěné rostliny po vybalení v žádném případě nedáváme hned na přímé sluníčko, ale necháme je 2-3 dny aklimatizovat ve stínu či polostínu a také je nezapomene chránit před případnými (jarními) mrazíky. Rostliny dostatečně zalijeme a postupujeme viz článek níže.

 

Kontejnerované rostliny

Po vybalení je důkladně zalijeme v případě, že je to třeba. Pokud se jedná o menší mladé sazenice, můžeme je ponechat v kontejneru, dokud nezesílí. Větší prokořenělou  rostlinu můžeme přesadit do většího kontejneru nebo rostlinu vsadíme do volné půdy. Do předem vyhloubené jámy (rozměry jámy přesahují minimálně o 10cm kořenový bal)  přidáme kvalitní zeminu a nalijeme vodu, poté kořenový bal důkladně zahrneme a zeminu ušlapeme tak, aby vznikla mírná miskovitá prohlubeň, ve které se bude při zálivce držet  voda a znovu zalijeme.  Kontejnerované rostliny můžeme vsadit kdykoliv od jara až do podzimu, v letních měsících dodržujeme pravidelnou zálivku.

Prostokořenné či balené stromky a keře

Prostokořenné stromky vysazujeme nejlépe na podzim od konce října, po celý listopad až do prvního zamrznutí půdy, na jaře je pak možné vysazovat po rozmrznutí půdy až do začátku května. U prostokořenných stromků a keřů udržujeme kořenový bal do doby vsazení ve vlhku, nenecháváme však dlouhodobě namočené – hrozí uhnití kořenů. Před vsazením kořeny namočíme na 2-24hodin do vody, poté konečky kořenů zakrátíme (oživíme). Do předem vyhloubené jámy (rozměry jámy přesahují minimálně o 10cm kořenový bal)  přidáme kvalitní zeminu a nalijeme vodu, poté stromek důkladně zahrneme a zeminu ušlapeme tak, aby vznikla mírná miskovitá prohlubeň, ve které se bude při zálivce držet  voda a znovu zalijeme.  Pokud se jedná o roubovaný stromek, musí roub zůstat 3-5cm na zemí, jinak by stromek takzvaně zpravokořenil a ztratil by vlastnosti podnože. Stromek zajistíme nejlépe kůlkem proti vyvrácení. Pokud se jedná o již rozvětvený stromek, větve zakrátíme až na 1/3 délky nebo na cca 3 očka (pupeny). Zakrátíme cca 2cm za pupenem, pokud zakrátíme u pupenu, který směřuje dovnitř koruny, větev, která následně vyroste, bude směřovat dovnitř koruny. Většinou spíše zakracujeme u pupenu, který směřuje směrem ven, abychom korunu zbytečně nezavětvovali. Jednu větev necháme jako hlavní terminál, na kterém se následně vytvoří další patro koruny. Hlavní terminál zakrátíme ve výšce, kde chceme, aby se vytvořilo další patro, jenž se začne tvořit cca 5 oček pod zastřižením. Velikost zakrácené koruny by měla více méně odpovídat velikosti kořenového systému. Stromek se pak mnohem snáze ujme. Pokud stromek sázíme v jarní sezoně, je nutné jej až do podzimu pravidelně zalévat, jinak v letním suchém počasí uhyne.

Pokud se jedná o tvar špičák, tedy nerozvětvený stromek, ve formě prutu, zakrátíme jej v takové výšce, kde požadujeme korunu. Můžeme si tak sami určit, zda chceme zákrsek, čtvrtkmen či polokmen. Koruna se začne tvořit cca 5 oček pod zastřižením. Pokud se jedná o tvar rozvětvený špičák, jako korunu ponecháme požadované větvičky a všechny ostatní spodní větvičky odstříhneme.

Sloupové stromky

Charakteristickým znakem sloupovitých (kolumnárních) ovocných stromů je jejich štíhlý tvar, který umožňuje oproti klasickým stromkům mechanizaci sklizně a malé nároky na prostor. Tyto ovocné stromky lze vedle sebe vysazovat na vzdálenost 50 cm (jabloně), 60-80 cm (třešně, slivoně, hrušně, meruňky a ostatní). Aby bylo dosaženo maximální sloupcové formy, je třeba tyto stromky zaštipovat a to i během vegetace na jaře. Nevyhovující obrost se buď zakracuje na jedno až dvouočkové čípky  (cca 15-20cm) nebo se odstraňuje úplně (pouze jabloně!). Pokud stromky vyrostou do nežádoucí výšky, může se zakrátit horní terminál. Pak je ale nutno počítat s tím, že se vrcholová část následně rozvětví. Větvení stromku je možné ponechat v přirozeném růstu. Vytvoří se tak topolovitá koruna s větším počtem větviček. Četnost větvení je závislá i na odrůdě. Sloupovité ovocné stromky mají oproti stromkům klasickým i tu výhodu, že plodí již v druhém roce po výsadbě. Vzhledem k této vysoké plodnosti jsou však náročnější na kořenovou i listovou výživu.

 

Křivoklát - dorůstá do výšky 1 metru a šířky 1,2 m. Červenofialové květy

RHODODENDRON ´CHERRY CHEESCAKE´ předchozí produkt RHODODENDRON ´KŘIVOKLÁT´  další produkt RHODODENDRON ´MORAVANKA´